Summit EU slíbil finanční pomoc uprchlíkům i ochranu hranic

summit EU 23.9.2015, Hollande, Juncker, Merkelová

summit EU 23.9.2015, Hollande, Juncker, Merkelová Zdroj: ctk

Velké finanční částky na pomoc syrským uprchlíkům přímo v jejich krizové oblasti, lepší ochrana vnější hranice schengenského prostoru a konkrétní kroky k podpoře Itálie a Řecka při zvládání velkého počtu utečenců mají být celoevropským receptem na zvládnutí nynější migrační krize. Státníci zemí Evropské unie se na tomto balíku opatření shodli v noci na dnešek na letos už druhém mimořádném summitu osmadvacítky k migrační problematice.

„Chaos musí skončit,“ řekl už při příchodu Donald Tusk, který politiky rozhádaných členských zemí unie do Bruselu pozval. Po více než šesti hodinách pak před novináři v tomto ohledu hovořil o úspěchu své snahy.

Státníci v první řadě vyslyšeli Tuskovu prosbu a slíbili „mobilizovat“ pro Světový potravinový program (WFP) a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejméně miliardu eur (27 miliard Kč). Český premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci oznámil, že Česko svůj letošní příspěvek WFP zdvojnásobí. Další možné české příspěvky do různých programů pomoci bude nyní analyzovat ministerstvo zahraničí; přehled a návrhy by měly být do konce roku.

Sledovali jsme summit EU online:

Lídři EU se shodli na posílené pomoci Libanonu, Jordánsku, Turecku a dalším zemím v blízkovýchodním regionu, které se samy vyrovnávají s milionovými počty uprchlíků ze Sýrie. Další pomoc bude podle Tuska záviset na posílené spolupráci těchto států s unií při řešení migrační krize. EU se chce intenzivněji zapojit do snah OSN o řešení syrské krize jako takové.

S Tureckem hodlá EU podle závěrečného prohlášení ze summitu posílit dialog na „všech úrovních“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navštíví unii 5. října.

„Evropská unie dává jasně najevo, že chce zlepšit podmínky uprchlíků v těchto zemích,“ poznamenala k tomu německá kancléřka Angela Merkelová. Větší pomoc na místě při řešení kořenů krize podle ní v důsledku znamená menší počty lidí na cestě do Evropy. EU také zřizuje speciální fond na pomoc Africe.

Spolupráci chce unie zlepšit rovněž ze zeměmi západního Balkánu, přes které uprchlíci do EU nyní nejčastěji přichází. Velké jednání s těmito státy se čeká na okraj schůzky ministrů vnitra a zahraničí unie 8. října v Lucemburku.

Návrhy dalšího financování související s uprchlickou krizí pro příštích šest měsíců
100 milionů eur pro rok 2015 nad rámec už vyčerpaných 73 milionů. Zvýšení financí pro odpovědné evropské agentury Frontex, Europol a EASO:

1,3 milionu eur v letošním roce na personální posílení Frontexu o 60 osob, EASO a Europolu po 30 osobách;

dodatečných 600 milionů eur pro příští rok. Podpora mezinárodních organizací:

členské země EU by měly zvýšit své příspěvky Světovému potravinovému programu (WFP) OSN na úroveň roku 2014, neboť některé je od té doby snížily, třeba až o 99 procent;

EK zvýší krizovou humanitární pomoc o 200 milionů eur ještě v letošním roce jak pro WFP tak pro další agentury, například Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR);

zvýšení humanitární pomoci o 300 milionů eur v roce 2016 na pokrytí základních potřeb uprchlíků jako je jídlo a přístřeší. Zvýšení podpory syrských uprchlíků:

dalších 300 milionů eur na pomoc třetím zemím, které hostí uprchlíky ze Sýrie; spolu s přesunem dalších prostředků to umožní v této fázi získat na podporu uprchlíků v oblasti Blízkého východu přes 500 milionů eur;

příspěvky členských zemí by měly tuto částku dorovnat na celkovou jednu miliardu eur.

EU je připravena mobilizovat až jednu miliardu eur podpory pro Turecko a 17 milionů pro Srbsko a Makedonii ve snaze pomoci těmto zemím vyrovnat se s migrační krizí. Pomoc Africe

ustavení fondu se základním kapitálem 1,8 miliardy eur.

Pomoc na místě, která by měla ulehčit potenciálním uprchlíkům osud tak, aby se do Evropy nevydávali, je ale jen jednou částí nynějšího přístupu unie k migrační či uprchlické krizi. Tou druhou je posílení ochrany vnější hranice EU a schopnosti zemí, kam uprchlíci přicházejí, tyto imigranty rychle identifikovat, registrovat a řešit jejich další osud.

Sobotka před novináři připomněl rozhodnutí posílit evropské agentury, které mají ochranu hranice na starosti, tedy Frontex, Europol a Evropský podpůrný a azylový úřad (EASO). Státy na hranicích EU mohou podle něj získat přímou expertní i finanční podporu. Česko je podle Sobotky připraveno realizovat svou trvající nabídku pomoci například Itálii.

Už při příchodu ostatně maďarský premiér Viktor Orbán navrhl „slušně se zeptat“ Řecka, zda ochranu své hranice zvládá, a pokud ne, tak by prý měly ostatní státy unie pomoci.

Vznik hotspotů

Konkrétním projevem takové pomoci je po summitu závazek, že do konce listopadu začnou v Itálii a v Řecku fungovat takzvané hotspoty, tedy centra, kde budou moci být žadatelé o azyl rychle identifikováni a registrováni. O jejich zřízení se hovoří od jara, věc je klíčová i kvůli naposledy v úterý odsouhlasenému plánu na přemístění uprchlíků právě z těchto zemí do méně postižených států unie. Právě hostpoty mají hrát klíčovou roli při výběru lidí vhodných k přesunutí a při rozhodování, kdo bude muset unii opustit.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové se summit nezabýval úterním hlasováním ministrů vnitra zemí EU, kteří přerozdělení 120 tisíc žadatelů schválili většinou hlasů, navzdory nesouhlasu Česka a několika dalších zemí. Novinářům to potvrdil slovenský premiér Robert Fico, od kterého se čekalo, že by věc mohl otevřít. Slovensko má totiž k plánu na rozdělení imigrantů trvající velké výhrady.

Podle Merkelové je jasné, že přerozdělování bude moci fungovat jen za podmínky existence těchto hostpotů. „Dnešní rozhodnutí doplňuje, co přijali ministři vnitra v úterý,“ poznamenala. Přesto podle ní postoje zemí a spory z úterý nyní nehrály roli.

Ekonomické migranty ne

Merkelová ovšem také na tiskové konferenci jasně vzkázala, že ekonomické migranty unie nepřijme a že ti, kteří nárok na azyl mají, si nemohou vybírat zemi, která jim ochranu udělí, neboť všechny státy EU se podílejí na společném azylovém systému.

„Dnes schválená opatření krizi neukončí, ale vše jsou to nutné kroky správným směrem,“ dodal Tusk. Migraci se bude věnovat i řádný summit EU v polovině října.