Löfven vyjednal se čtyřmi opozičními stranami - liberály, křesťanskými demokraty, Stranou středu a Umírněnou koaliční stranou - dohodu loni v prosinci. Umožnila pokračování vlády jeho sociální demokracie a koaličních Zelených a zažehnala hrozící předčasné volby.
Nyní si však křesťanští demokraté na sjezdu odhlasovali vypovězení smlouvy, která zaručovala schvalování návrhů rozpočtu Löfvenovy vlády výměnou za případnou podporu menšinového kabinetu nyní opozičních stran po volbách v roce 2018.
„Nejsme připraveni být v tomto a následujícím období nějakou podpůrnou jednotkou Stefana Löfvena,“ uvedl Anders Andersson, jeden z nejsilnějších kritiků dohody ze strany křesťanských demokratů. Liberální strana, další z opozičních stran, které se dohody s vládou účastní, už dříve uvedla, že smlouvu rovněž vypoví, pokud to udělají křesťanští demokraté.
Opozici podpoří krajní pravice
V prosinci Švédsko čeká schvalování státního rozpočtu a podle agentury Reuters by se mohlo stát, že návrh opozičních stran získá navrch a to díky podpoře krajně pravicových Švédských demokratů, kteří se po loňských zářijových volbách stali třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Švédští demokraté odmítají údajně příliš benevolentní imigrační politiku Löfvenovy vlády.
Neschopnost prosadit klíčový zákon, jakým je státní rozpočet, by mohl vést k demisi Löfvenovy vlády a vypsání předčasných voleb. Předseda Švédských demokratů Jimmie Aakesson už uvedl, že „je načase zorganizovat nové volby“.
Předseda frakce vládních sociálních demokratů v parlamentu Tomas Enroth ale uvedl, že doufá, že zbytek opozičních stran dohodu dodrží a umožní pokračování vlády. „Švédsko je uprostřed nejisté bezpečnostní situace a mezinárodní migrační krize. Nepotřebujeme parlamentní chaos, ale větší spolupráci,“ uvedl.
Předčasné volby se v politicky stabilním Švédsku konaly naposledy v roce 1958.
