Švédsko se možná jako první země vzdá hotovosti

Švédsko

Švédsko Zdroj: profimedia.cz

Švédsko, které jako první země Evropy v roce 1661 zavedlo papírové bankovky, by mohlo jako vůbec první stát hotovost zrušit. Stále více Švédů už totiž sebou bankovky a mince v peněžence nenosí a spoléhají se jen na elektronické bankovnictví, chytré telefony a platební karty. Těmi je možné platit třeba i příspěvky při bohoslužbách. Na penězích v ruce podle serveru welt.de trvají už jen starší lidé. Rozšířenost elektronických plateb prý dokonce snižuje korupci, rizikem je však kyberkriminalita.

„Nechápu, proč ještě vůbec tiskneme nové bankovky,“ řekl někdejší člen legendární kapely Abba Björn Ulvaeus. Je jedním z mnoha Švédů, kteří horují pro zcela bezhotovostní společnost.

Platební karty jako standard přijal tento technickým novinkám nakloněný národ za vlastní i při drobných nákupech. Nově platí také pomocí svých chytrých telefonů. Většina lidí totiž bezhotovostní transakce chápe jako usnadnění všedního života.

V městských autobusech a tramvajích mnohdy ani jiná možnost platby není, hotovost totiž řada dopravních společností vůbec nepřijímá. Lístek je za hotové možné zakoupit jen v předprodeji. Alternativou jsou SMS jízdenky.

Platební terminál přímo v kostele

Také některé bankovní domy přešly zcela na elektronické převody peněz. A následují je další. V kostele v jihošvédském Karlshamnu nemusí věřící lovit po kapsách drobné, peněžní příspěvek jednoduše zaplatí kartou.

„Mnohokrát mi lidé říkali, že by rádi něco dali, neměli u sebe ale žádnou hotovost,“ vysvětlil pastor Johan Tyrberg důvod, proč má v kostele platební terminál.

Je bezhotovostní společnost méně náchylná ke korupci?

Bankovky a mince se ve Švédsku starají jen o tři procenta ekonomiky. Pro srovnání, basilejská pobočka Banky pro mezinárodní platby (BIS) uvádí, že v zemích eurozóny, jíž Švédsko není členem, je průměr devět procent. V USA se hotovostní transakce podílejí na hospodářství sedmi procenty.

ŠvédskoŠvédsko|profimedia.cz

Příznivci elektronických plateb argumentují větší bezpečností, protože hotovost lze snadněji ukrást. Bezhotovostní obchody jsou prý také bičem na korupci, protože převody lze snadno vystopovat. Rakouský univerzitní ekonom Friedrich Schneider v tom vidí důvod, proč má Švédsko s úplatkářstvím menší trápení než země jako Itálie a Řecko, kde je hotovostní kultura stále ještě pevně zakořeněná.

Riziko kyberkriminality roste

Elektronické platby mají ale i své stinné stránky - kyberkriminalitu. Podle švédské policie se v posledních letech velmi zvýšil počet případů počítačových podvodů. V roce 2000 jich policie v zemi zaznamenala asi 3300, loni jich bylo téměř 20 tisíc.

Experti nicméně nepředpokládají, že by hotovost z peněženek brzy zcela zmizela. Podle Larse Nyberga ze švédské centrální banky mince a bankovky přežijí prý jako krokodýl, kterému lidé neustále ukrajují jeho teritorium.