Neúspěch ve snaze zmírnit klimatické změny a přizpůsobit se jim by prý letos pravděpodobně napáchal větší škody, než jaké způsobují zbraně hromadného ničení, krize spojené s nedostatkem pitné vody nebo masivní nedobrovolná migrace.
Průzkumu se zúčastnilo téměř 750 odborníků z různých oblastí lidské činnosti. Hodnotili celkem 29 různých rizik, kterým svět čelí v horizontu deseti let. Posuzovali jak jejich případné dopady, tak pravděpodobnost, že k nim skutečně dojde.
Nedobrovolná migrace
Z hlediska pravděpodobnosti je nebezpečím číslo jedna pro tento rok rozsáhlá nedobrovolná migrace. Druhé a třetí místo obsadily extrémní přírodní katastrofy a již zmíněná neschopnost zmírnit změny klimatu. Konflikty mezi státy s regionálními dopady, které z hlediska pravděpodobnosti loni obsadily první příčku, se letos naopak propadly na čtvrté místo.
WEF zveřejnil výsledky své každoroční ankety necelý týden před výroční schůzkou špiček světové politiky a ekonomiky. Konat se bude ve švýcarském horském středisku Davos.
Propojená rizika
Podle WEF přitom vše nasvědčuje tomu, že vzájemné vazby mezi riziky jsou stále silnější. Příkladem je třeba propojení změn klimatu s nucenou migrací či mezinárodní bezpečností. Pro letošní rok je ale podle expertů nejvíce provázáno riziko hluboké sociální nestability a strukturální nezaměstnanosti či podzaměstnanosti. Následky těchto sílících vazeb přitom prý mohou být nepředvídatelné.
„Víme, že změna klimatu zvyšuje další rizika, jako je migrace nebo bezpečnost. Nejsou to ale ani zdaleka jediné vzájemné vazby, které se rychle vyvíjejí, aby ovlivnily společnost. Opatření ke zmírnění těchto rizik jsou důležitá, adaptace je ale zásadní,“ uvedla šéfka oddělení světové konkurenceschopnosti a rizik ve WEF Margareta Drzenieková-Hanouzová.
