Syriza odmítá požadavky na reformy. Jsou prý nepřijatelné a provokativní | E15.cz

Syriza odmítá požadavky na reformy. Jsou prý nepřijatelné a provokativní

Lídr řecké strany SYRIZA Alexis Tsipras
Lídr řecké strany SYRIZA Alexis Tsipras
• 
ZDROJ: ctk/ap

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Nejužší vedení řecké vládní strany Syriza odmítlo "provokativní" plán přísných hospodářských opatření mezinárodních věřitelů výměnou za uvolnění nových finančních úvěrů. Vyjádřilo se krátce před vystoupením šéfa Syriza a premiéra Alexise Tsiprase v parlamentu, kde má poslance seznámit s posledním vývojem vyjednávání se zástupci věřitelů, tedy z Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie.

„Požadavky věřitelů jsou provokativní a nemohou být přijatelné. Jejich vytrvalá snaha realizovat vládní program (předchozí vlády expremiéra Antonise Samarase) vyjde naprázdno,“ uvádí se v prohlášení 13členného nejužšího vedení strany, kterému předsedá Tsipras.

„Je v rozporu se zdravým rozumem, ale i se zmocněním řeckého lidu překonat úsporná opatření a obnovit důstojnost a demokracii. Naším spojencem je řecký lid, jemu se zodpovídáme a z něho čerpáme sílu a inspiraci pro nastávající bitvy,“ uvedlo rovněž politbyro strany Syriza.

Pro Řecko znamená plán nové finanční škrty a také prudké zvýšení daně z přidané hodnoty, což vyvolalo u členů vlády a vládních poslanců ostrou kritiku.

Mezinárodní věřitelé přitom slíbili, že pokud Řecko plán přijme, dostane vedle 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z nevyčerpaného programu ještě 10,9 miliardy eur z nevyužitých fondů na záchranu řeckých bank. Řecku by to umožnilo pokrýt finanční potřeby na červenec a srpen.

Tsipras klíčové návrhy věřitelů odmítl už po středečním setkání s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem. Původně se spekulovalo, že by řecký premiér letěl k dalším jednáním do Bruselu už v sobotu, podle zdrojů Evropské komise se ale nová schůzka nepředpokládá dřív než příští týden v úterý.

Tsiprase plán věřitelů překvapil a doufá, že ho stáhnou
Řeckého premiéra Alexise Tsiprase nepříjemně překvapil plán řešení řecké dluhové krize od mezinárodních věřitelů, který mimo jiné předpokládá prudké zvýšení daně z přidané hodnoty. Předseda vlády vystoupil v aténském parlamentu, aby poslance seznámil s nejnovějším vývojem vyjednávání, a vyjádřil přesvědčení, že věřitelé „absurdní“ plán zase stáhnou.
Návrhy předložené věřiteli jsou nerealistické,“ řekl Tsipras. „Řecká vláda nemůže souhlasit s absurdními návrhy“. Podle něj je ale země blíže k dohodě než kdy předtím, protože návrh Atén není „lhostejný“ vůči potřebám věřitelů. Avšak těm požadavkům, které premiér označil za „vyděračské“, se země nepodrobí. Není prý „jediného řeckého poslance, který by hlasoval pro zvýšení ceny elektrického proudu o deset procent“.
Podle Tsiprase zůstává strategickým cílem jeho vlády restrukturalizace mohutného řeckého dluhu a přerozdělování příjmů země ve prospěch většiny obyvatelstva. Atény se také dál zasazují o zvrácení deregulace pracovněprávních vztahů. Vláda rovněž požaduje zajištění mohutných investic, které umožní „šokové“ oživení ekonomiky
„Nastal čas, aby všichni jak v Řecku, tak v Evropě dokázali, že hledají řešení, nikoli že usilují o ponížení jednoho národa. Jinak dosáhnou zcela opačného účinku,“ prohlásil také řecký premiér.
Vůdce největší opoziční strany, pravicové Nové demokracie, a bývalý premiér Antonis Samaras obvinil Tsiprasovu vládu z toho, že za měsíce svého působení nedokázala vyjednat zhola nic. Země je podle něj vystavena přísnějším podmínkám věřitelů, než jakým čelila předchozí vláda. Samaras také oponoval Tsiprasovu tvrzení, že se jeho vyjednavačům podařilo vymoci na věřitelích nižší cílovou úroveň primárních přebytků v příštích letech, než původně požadovali. Zdůraznil, že nejde o výsledek vyjednávacího umění, ale zhoršených ekonomických ukazatelů země. Co Řecko získává na nižších přebytcích, prostě ztrácí na nepříznivém vývoji hospodářství, upozornil Samaras.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění schvaluje stále 60 procent Řeků vyjednávací taktiku nynější vlády. Ale 47 procent jich je pro přijetí návrhů věřitelů, zatímco 35 procent jich je proti, uvedla agentura Reuters.

Tsipras podle médií v noci na dnešek absolvoval telekonferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Řekl jim, že návrhy věřitelů „nemohou představovat základ pro dohodu“. Zdůvodnil to tím, že neberou v úvahu vývoj vyjednávání z posledních měsíců, jak to prý naopak bere v potaz řecký návrh.

Média také upozornila, že požadavky věřitelů jsou přísnější než byly vůči předchozí vládě, což velkou část nynějších vládních činitelů šokovalo. Plán ale vychází z nejnovějších ekonomických ukazatelů země, která oproti loňským optimističtějším předpovědím znovu upadá do recese a není schopna dosáhnout alespoň minimálního primárního přebytku.

Odvážný krok

Řecko, které na splatné závazky už nemá peníze, ve čtvrtek MMF oznámilo, že plánuje sloučit všechny červnové splátky do jedné a tu uhradit na konci měsíce.

Splátku ve výši 300 milionů eur mělo přitom Řecko uhradit už dnes. Pravidla MMF sloučení splátek za kalendářní měsíc umožňují, jde ale spíše o výjimečný krok. Atény teď ale získají čas na další jednání a doufají, že do konce měsíce se s věřiteli dohodnou.

Činitelé strany Syriza v této souvislosti hovoří o možnosti uspořádat v Řecku na začátku července předčasné parlamentní volby. Lídr nové liberální a proevropské strany To Potami Stavros Theodorakis v rozhovoru s listem Le Monde vyjádřil hluboké pochybnosti o možnosti uspořádat volby, stejně jako o naději na dohodu vlády s věřiteli.

Místo dalších půjček chce Tsipras radši umazání dluhů
Podle premiéra vláda také už nepodepíše další dohodu o úvěrové pomoci, jakmile ta stávající tento měsíc vyprší. Místo toho Tsipras požaduje restrukturalizaci obrovského řeckého dluhu. Řecká opozice i věřitelé ale vzhledem k situaci hospodářství počítají s tím, že Atény budou k pokrytí svých závazků nuceny přijmout půjčku v řádu dalších desítek miliard eur.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec vyneslo k moci radikální levicovou Tsiprasovu vládu.
Řecký kabinet jedná od února s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z druhého dohodnutého záchranného programu.

Podle něj se Tsipras nepostaví vlivnému krajně levicovému křídlu své strany, ani koaličním partnerům z nacionalistické strany Nezávislí Řekové. Theodorakis řekl, že Syriza a její vedení se řídí tradičními zvyky řeckých politiků: myslí si, že z nepříznivé situace je dostanou plané sliby.

Řecko, které už má téměř prázdnou státní pokladnu, sdělilo ve čtvrtek MMF, že plánuje sloučit všechny červnové splátky do jedné s pozdější splatností. Je mezi nimi i 300 milionů eur, které měly být podle dosavadních plánů uhrazeny právě dnes. Krok, který je ve světě nevídaný za posledních 40 let, má tak umožnit Aténám vyjednávat až do konce června.

Činitelé strany Syriza v této souvislosti hovoří o možnosti uspořádání předčasných parlamentních voleb v Řecku na počátku července.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.