Syriza vede Řecko k další závislosti na eurozóně, varuje expremiér Samaras

Bývalý řecký premiér Antonis Samaras

Bývalý řecký premiér Antonis Samaras Zdroj: ctk

Bývalý řecký premiér Antonis Samaras obvinil novou vládu, že dohodou s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) vleče zemi do dalšího, v pořadí již třetího programu mezinárodní úvěrové pomoci, který bude od Řecka opět vyžadovat ústupky. Samaras tvrdí, že pro Řecko se vlastně nic nemění. Podobně situaci vidí i bývalý řecký ministr zahraničí Evangelos Venizelos nebo komentátor agentury Reuters Neil Unmack. Podle něho se premiér Alexis Tsipras vzdává plnění většiny svých předvolebních slibů.

Vláda je kritizována stále vehementněji i uvnitř strany Syriza. Tsipras tvrdí, že situaci, která vznikla, sám nečekal. Atény v noci na dnešek předložily eurozóně a MMF hrubý seznam chystaných reforem, aby obdržely čtyřměsíční prodloužení druhého záchranného programu a získaly čas na novou dohodu. Po dnešní kladné odezvě ministrů financí zemí eurozóny a šéfů MMF a Evropské centrální banky (ECB) je téměř jisté, že státy platící eurem prodloužení pomoci schválí.

Samaras, který vede nyní opoziční konzervativce, chystanou dohodu podle řeckého listu Kathimerini označil za pouhé přejmenování předchozích programů. Nové vládě podle něj nezbude, než pokračovat ve vyjetých kolejích. Samaras také tvrdí, že jeho vláda, která padla po předčasných lednových volbách, naopak směrovala zemi k tomu, aby se od programu pomoci odpoutala a půjčovala si na mezinárodních úvěrových trzích.

Samaras před volbami odmítal prodloužení programu pomoci, který od Řecka vyžadoval pokračování úsporných opatření a strukturálních reforem, nakonec se ale podvolil k jeho prodloužení do konce února. Eurozóna přitom dávala najevo, že počítá s dalším prodlužováním, protože Atény doposud nedosáhly kýžených cílů.

O „krocích zpět“ hovořil dnes také podle serveru týdeníku To Vima bývalý Samarasův koaliční partner Venizelos, který stojí v čele řeckých socialistů. „Je mi to líto, protože děláme tolik kroků nazpět, ačkoli jsme byli připraveni dostat se ven z memoranda (programu pomoci) a vstoupit na ochrannou úvěrovou linku s mnohem pohodlnějšími podmínkami. Zůstáváme celé měsíce ve starém memorandu a připravujeme se od července na vytvoření memoranda 3,“ prohlásil Venizelos.

Podle komentátora Reuters Unmacka je nejnovější plán reforem v Řecku zajímavý zejména tím, co v něm není. A to hlavně většina dřívějších Tsiprasových slibů. Řecko se zavázalo, že nezastaví privatizaci, a nepřímo také slíbilo, že nezvrátí reformy na trhu práce. Místo toho tvrdí, že zákony zůstanou v souladu s „nejlepšími postupy“ Evropské unie a že zvýšení minimální mzdy by poškodilo konkurenceschopnost Řecka. Agenda obsahuje také hodně ze slibů přijatých i minulými vládami, například snížení důchodů nebo posílení pravomocí výběrčích daní.

Zaskočený Tsipras

Stále více členů formace Syriza se v posledních dnech bouří proti ústupkům a večer jednal o situaci poslanecký klub strany, který od vládních činitelů požadoval vysvětlení. Tsipras dnes podle serveru deníku Ta Nea ubezpečoval světově uznávaného řeckého skladatele Mikise Theodorakise, který kabinet vyzval ke vzdoru vůči Německu, že „v bitvě je zapotřebí strategie a bystrého ducha“. „Nesmíš spadnout do soupeřovy pasti, musíš manévrovat i uprostřed. Nejdůležitější munice, kterou máme, je široká národní a lidová jednota,“ tvrdil Tsipras při setkání s Theodorakisem. „To, co vzniklo, jsem já nečekal,“ dodal premiér k vyjednávací bitvě s eurozónou.

Řecké sliby zůstávají ale stále ještě dost nekonkrétní - závazek boje proti pašování se snadněji vysloví než provede, a nejde o žádnou novinku. Je otázkou, kolik toho může Tsipras skutečně splnit. Dosáhnout hmatatelného pokroku musí již v dubnu, aby eurozóna uvolnila zhruba sedm miliard eur pomoci.

Do té doby musí ale splácet úroky a dluhy soukromým věřitelům a MMF za více než čtyři miliardy eur. Podle Reuters Řecko očekává, že bude nyní se svými partnery ihned vyjednávat o zaplnění nynější díry ve státních financích. V úvahu připadá zvýšení limitu pro vydání krátkodobých dluhopisů, který činí zhruba 15 miliard eur, a také využití 1,9 miliardy eur zisku, který má ECB z řeckých dluhopisů.

Aténská burza zaznamenala obrovský vzestup, hlavní index přidal 9,81 procenta na 937,96 bodu. Už několik minut po otevření přitom získával kolem sedmi procent. Dařilo se zejména bankám - Alpha Bank stoupla o 17 procent, Piraeus Bank získala dokonce téměř 20 procent.