Posílen úterním vítězstvím v primárkách v nejméně tří z pěti amerických států, nechal se Trump slyšet, že má republikánskou nominaci jistou. Pokud získá velký počet delegátů republikánské nominační konference a přesto o stranickou kandidaturu přijde, popře to prý mínění milionů lidí.
„Nelze tvrdit, že bych to (republikánskou nominaci) nedostal automaticky. Měli bychom tu nepokoje. Reprezentuji přece mnoho milionů lidí,“ konstatoval newyorský magnát. „Když tyto lidi vyřadíte, vzniknou problémy jako nikdy předtím,“ dodal. Do nepokojů prý lidi nepovede, nemůže je ale vyloučit.
Nelze tvrdit, že bych to (republikánskou nominaci) nedostal automaticky. Měli bychom tu nepokoje. Reprezentuji přece mnoho milionů lidí
Podle volebních pravidel má kandidát zaručenou prakticky automatickou nominaci jen v případě, že před závěrečným stranickým volebním shromáždění získá hlasy nadpoloviční většiny nominačních delegátů, vzešlých z primárních voleb. Takovou jistotu ale podle amerických analytiků zatím Trump nemá.
Po úterních primárkách si americký miliardář zajistil zhruba 46 procent všech delegátů. Pokud by měl získat nadpoloviční většinu, musel by si ve zbylých státech připsat 60 procent delegátů, o nichž se bude rozhodovat. To podle politologů není zdaleka jisté. V dějinách republikánských primárek se podle agentury Reuters nestalo, že by nominaci automaticky dostal kandidát, který získal sice největší, ale nikoli nadpoloviční počet delegátů. Na nominační konferenci se v takových případech hlasuje opakovaně.
Váha hlasů rozdělených v primárkách přitom v jednotlivých kolech celostátní konference postupně klesá a delegáti hlasují spíš podle vlastního uvážení a momentálních vnitrostranických aliancí. K takové situaci ale dochází jen velmi zřídka; poslední takto bojové hlasování se v USA uskutečnilo v roce 1952. „Jsou prakticky už jen dvě možnosti: buď získá dostatečný počet delegátů Trump, nebo ho nezíská nikdo. Šance na bojové hlasování je 50 ku 50,“ řekl agentuře Reuters republikánský politolog Ford O'Connell.
