Atény podle serveru deníku Ta Nea tvrdí, že zatímco MMF nemíní ustoupit zejména z požadavků na další snížení důchodů a na uvolnění pravidel pracovního trhu, Evropská komise zase klade důraz na potřebu vysokého primárního přebytku státního rozpočtu a odmítá odpisy dluhů a zmírnění „tvrdých reforem“ v oblasti důchodů a zaměstnávání.
Podle Ta Nea tak řecká vláda hází odpovědnost za rýsující se slepou uličku v dosavadním vyjednávání na věřitele a uvádí, že „nelze dělat žádné kompromisy“. Atény také dodávají, že odpovědnost spočívá výhradně na zmíněných institucích a na jejich neschopnosti se dohodnout mezi sebou.
Vláda v Aténách rovněž oznámila, že se rozhodla vzhledem k dané situaci, že odloží záměr předložit parlamentu připravovaný balík reformních kroků, vycházejících vstříc požadavkům věřitelů. Místo toho předloží poslancům k rozpravě plán na období po skončení nynějšího mezinárodního programu úvěrové pomoci, který vyprší v červnu. Součástí parlamentního rokování má být i návrat na finanční trhy a otázka „financování rozvoje“ země.
Podle agentury AFP mezitím řecký parlament dnes odhlasoval přijetí zákona, na jehož základě se budou moci vrátit do zaměstnání čtyři tisícovky státních zaměstnanců propuštěných v rámci úsporných opatření. Práci dostane také šest tisíc uchazečů o státní službu, jejichž přijímací řízení bylo předtím zmrazeno.
Krok, který je v rozporu s požadavky mezinárodních věřitelů, schválilo 157 poslanců vládnoucí levicové formace Syriza a jejich koaličních partnerů ze strany Nezávislí Řekové. „Návrh zákona je vzdálen neoliberálním logikám. Je to první náznak reformy sociálního charakteru,“ pochvaloval si náměstek ministra pro reformu státní správy Jorgos Katrugalos.
Politický sekretariát vládnoucí levicové strany Syriza podle listu To Vima vydal prohlášení, ve kterém zdůraznil, že vláda, která získala mandát lidu v lednových volbách, neustoupí od svého odmítavého postoje vůči požadovaným úsporným opatřením ze strany věřitelů. V dokumentu se dále tvrdí, že většina řeckých občanů nezávisle na sympatiích k politickým stranám současnou vládu podporuje.
Podle deníku Kathimerini se v nejnovějším průzkumu veřejného mínění objednaného televizí Skai vyslovilo 55,5 procenta dotázaných pro setrvání v eurozóně i za cenu uzavření nové dohody s věřiteli o úvěrové pomoci, kterou by ale nutně provázelo pokračování politiky tvrdých úspor. Zachování evropské měny podporuje přitom 53,5 procenta voličů formace Syriza a 92,5 procenta hlavní opoziční konzervativní strany Nová demokracie.
Čas se krátí
Silně zadlužené Řecko se kvůli nedostatku hotovosti potýká s hrozbou platební neschopnosti. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
Několik řeckých ministrů, včetně šéfa financí Janise Varufakise, dnes navštívilo několik evropských metropolí, včetně sídla Evropské centrální banky (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem, ve snaze získat alespoň část ze zmíněných 7,2 miliardy eur, jakožto odměny za dosažené dílčí pokroky ve vyjednávání. Podle agentury AP ale pokroky nejsou podle všeho vnímány jako dostatečné, aby věřitelé s tím souhlasili. Navíc doposud dávali najevo nechuť sedmimiliardový balík začít rozdrobovat.
