Tusk: Jednání o brexitu ve slepé uličce nejsou, jde o přehnané zprávy
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dnes rozhodli, že začne vnitřní přípravná diskuse těchto zemí před vyjednáváním s Brity o budoucí podobě vzájemných vztahů. Na twitteru to krátce po začátku jednání uvedl předseda unijních summitů Donald Tusk. Rozhodnutí padlo dříve, než před novináře stihla po svém odchodu z jednacího sálu předstoupit britská premiérka Theresa Mayová, která později prohlásila, že je ohledně budoucí dohody "pozitivní a optimistická".
Zprávy o tom, že jednání jsou ve slepé uličce, má za přehnané i sám Tusk. "I když pokrok nebyl dostatečný, neznamená to, že vůbec žádný nenastal," upozornil na tiskové konferenci po konci summitu. "Jednání pokračují a přistupujeme k nim pozitivně a konstruktivně", řekl.
Šéfové států a vlád sedmadvacítky velmi rychle a tedy zřejmě bez větší diskuse potvrdili dopředu připravené a médiím známé závěry své schůzky. Mayová tak v noci na dnešek neuspěla se snahou změnit jejich názor, že v dosavadních brexitových jednáních nenastal posun dostatečný k tomu, aby bylo možné začít s Londýnem vyjednávat také o přechodném období a o podobě obchodních a dalších vztahů po jaru 2019, tedy po britském odchodu z evropského bloku.
Lídři 27 zemí dnes rozhodli, že rozhovory s Brity musí pokračovat tak, aby k další fázi jednání bylo možné přikročit co nejdříve. Pokrok zhodnotí znovu v prosinci, kdy by měli dát týmu vyjednavače Michela Barniera mandát ke spuštění druhé fáze.
Barnier v té chvíli už bude mít výsledek oné nyní zahajované vnitřní přípravné diskuse, která poslouží jako základ jeho mandátu pro debaty s Brity o přechodném období i následných vztazích, včetně pro obě strany významného obchodu. Podle Tuska tato vnitřní práce zohlední návrhy, které britská premiérka zveřejnila ve svém projevu v italské Florencii.
Mayová na dnešním briefingu novinářům řekla, že nynější summit byl významným momentem při hodnocení dosavadních diskusí a toho, jak postupovat dál. Připomněla, že na konci září ve Florencii nabídla několik kroků, které daly jednání nový impuls. "Učinila jsem jasný závazek ohledně finančního vyrovnání a navrhla časově omezené přechodné období, které je v zájmu Británie i EU," řekla.
Posun rozhovorů kupředu musí být podle Mayové výsledkem společné snahy obou stran. Barnier a šéfové států a vlád 27 unijních zemí ale ani po pěti kolech brexitových jednání nevidí "dostatečný pokrok" v žádné ze tří pro ně klíčových oblastí první fáze rozhovorů.
Podle Mayové jsou obě strany velmi blízko dohodě v otázce zachování práv občanů EU v Británii po jaru 2019, kdy země unii opustí. Společný pohled mají také na řešení situace ohledně hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Britská premiérka slíbila v této věci "pružný a kreativní přístup".
Klíčovou otázkou, v níž se obě strany neshodují, je problematika britských finančních závazků. Londýn ji chce řešit v souvislosti s budoucností, EU trvá na domluvě ještě před tím, než se další fáze rozhovorů otevře.
"Plné a konečné vyrovnání bude součástí finální dohody, kterou uzavřeme v souvislosti s budoucím partnerstvím. A myslím, že to je zcela správné a že to jde udělat jen v tomto kontextu," zopakovala dnes britský postoj Mayová.
Také německá kancléřka Angela Merkelová po dnešním summitu upozornila, že finanční vyrovnání je v současnosti klíčovou věcí. Novinářům řekla, že v prosinci doufá v posun jednání směrem k budoucnosti, bude však záležet především na tom, jak dalece se pohne britská strana.
Český premiér Bohuslav Sobotka dnes v souvislosti s jednáními o brexitu ocenil trvající jednotu 27 unijních zemí. "Podle mého názoru se nemůžeme posunout do druhé fáze vyjednávání, pokud nebude jasno o finančních závazcích Velké Británie. Odchází Britové. To znamená Britové musí jasně navrhnout, jakým způsobem se musí vyrovnat se svými závazky," řekl Sobotka.
Posledním bodem jednání byla diskuse o přesunu dvou unijních agentur z Londýna. O věci budou ministři odpovědní za unijní problematiku rozhodovat na konci listopadu. Sobotka dnes připomněl český postoj, že alespoň jedna z agentur by měla být ve střední či východní Evropě. Praha má zájem hostit Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), podporuje ale také snahy Bratislavy přilákat Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA).
