„Nejpodstatnější diskuse byla podle mne o ochraně vnějších hranic,“ poznamenal Tusk před novináři s tím, že bez této schopnosti by unie zklamala jako politické společenství. „Tím myslím i potenciálně vážnější důsledky, než rozpad schengenského prostoru,“ varoval. Po čtvrtečním večeru je ale podle něj možné být o něco optimističtější. Široká podpora, která se plánům komise dostala od unijních lídrů, podle Tuska znamená, že EU nebude v budoucnu zranitelná v důsledku nedostatečné ochrany hranice.
Tusk na noční tiskové konferenci po prvním dni schůzky premiérů a prezidentů evropské osmadvacítky doplnil už asi o hodinu dříve publikované závěry summitu týkající se právě migrační problematiky. Dvě stránky přijatých závěrů, které mají média k dispozici, v zásadě poukazují na nedostatky při provádění už dříve dohodnutých kroků.
Tusk: Nedostatky, speciálně pokud jde o hotspoty, relokace a návraty, musejí být urychleně odstraněny
„Nedostatky, speciálně pokud jde o hotspoty (pro registraci migrantů), relokace a návraty, musejí být urychleně odstraněny,“ shodli se šéfové států a vlád osmadvacítky. Tusk dnes oznámil, že ještě do konce roku budou v Řecku rozmístěny týmy známé jako RABIT, kterými EU s ochranou hranic Aténám pomáhá. O pomoc požádali Řekové už dříve.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové se Evropa teprve učí migrační krizi zvládat. „Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili. Musíme najít nové mechanismy,“ řekla Merkelová. Zmínila i případné převzetí syrských uprchlíků od Turecka. Rakouský kancléř Werner Faymann už dřív řekl, že by se to mohlo týkat 50 tisíc0 lidí.
Kancléřka dodala, že díky „kontingentu“ by uprchlíci z Turecka dostali šanci dostat se do Evropy legálně, nemuseli by podnikat nebezpečnou cestu přes moře. Věří, že by se k tomuto záměru mohlo připojit víc zemí, iniciativa je otevřená. Neznamená to ale, že by se státy, které se nezapojí, ocitly na druhé koleji. „Řekla bych, že v různých oblastech už máme Evropu různých rychlostí,“ dodala. Poukázala na eurozónu či na skupinu států, které čelí většímu náporu běženců.
Sobotka: Je potřeba vše především rychle realizovat a dotáhnout do konce, aby to mělo skutečný vliv na současnou migrační situaci
Podle závěrů summitu mají členské země „urychleně posoudit“ návrhy komise na posílení ochrany unijních hranic z tohoto týdne. „Je potřeba vše především rychle realizovat a dotáhnout do konce, aby to mělo skutečný vliv na současnou migrační situaci,“ řekl novinářům český premiér Bohuslav Sobotka. V debatě se podle něj ukázalo, že velká většina zemí návrh na vznik evropské pohraniční stráže podporuje. Komise tak nyní může pokračovat v přípravě.
Návrh komise na evropskou pohraniční stráž má podle diplomatů v zásadě podporu přesto, že některé státy zpochybňují možnost zásahu nové síly v určité zemi i bez jejího souhlasu. Závěry také konstatují, že by měla být do praxe uváděna rozhodnutí týkající se přemísťování uprchlíků mezi zeměmi unie. Posouzena ale má být i možnost zařadit mezi země, odkud budou žadatelé o azyl přesídlováni, také státy pod migračním tlakem, které o to požádají. Takový krok učinilo nedávno Švédsko.
Do závěrů byl také doplněn bod, který diplomatům ukládá urychleně vyřešit, jak členské země poskytnou tři miliardy eur (81 miliard korun), určené Turecku na pomoc se zlepšováním situace syrských uprchlíků na jeho území. Podle diplomatů samotných by tato otázka měla být vyřešena nejpozději v průběhu ledna.
| Země EU by měly rozhodnout o pohraniční stráži do půl roku |
|---|
| Země Evropské unie by se na svém postoji k návrhu na vznik společné pohraniční a pobřežní stráže měly shodnout do poloviny příštího roku. Premiéři a prezidenti členských zemí to podle dobře informovaných zdrojů chtějí doplnit do závěrů dnešního summitu, který se už zabýval problematikou migrační krize. K celému balíku návrhů z tohoto týdne, jímž chce Evropská komise posílit ochranu vnějších hranic unie, se představitelé států EU staví v zásadě kladně. |
