Janukovyč dal dopředu najevo, že užší orientaci na unii považuje za hospodářsky méně výhodnou než sbližování s Ruskem. Setkání s napětím sledují nespokojení Ukrajinci, kteří proti odbočení z evropského směru už několik dní protestují v mnoha městech a požadují demisi vlády.
O dohodě se jednalo roky, Janukovyč však na poslední chvílí couvl. Má strach z hospodářských dopadů ruské reakce. Kyjev v posledních dnech bez bližšího vysvětlení výpočtů zveřejňoval různé odhady, kolik by Ukrajinu přidružení k EU stálo. „Celkově bude potřeba zhruba 160 miliard eur do roku 2017,“ tvrdí prezident.
Zatím přitom není jasné, co mu Kreml nabídl za změnu postoje. Spekuluje se hlavně o revizi plynového kontraktu, o niž Kyjev usiluje dlouho. Je ale možné, že soused Ruska nic podstatného nezíská, jen neztratí přístup na jeho trhy. Jak by jejich ztráta vypadala, si ukrajinští exportéři vyzkoušeli v létě, kdy Moskva jejich zboží zařadila mezi nebezpečné produkty, čímž zastavila dovoz.
Premiér Azarov: Ekonomický rozvoj závisí na porozumění s Ruskem
Premiér Mykola Azarov tvrdí, že propad obchodu s Ruskem i dalšími zeměmi v regionu by měl vážný dopad na hrubý domácí produkt země, která se už nyní pere s velkými hospodářskými problémy. „Není divu, že rozpočet a hlavní ukazatele ekonomického rozvoje pro rok 2014 budou záviset na dosažení vzájemného porozumění s Ruskem,“ zdůraznil.
Ukrajinský obrat každopádně zavinil roztržku mezi Bruselem a Moskvou, kterou Západ obviňuje z tvrdého nátlaku. „Chtěl bych vyzvat naše přátele v Bruselu a mé osobní dobré přátele v Evropské komisi, aby se zdrželi ostrých výroků,“ vzkázal tento týden prezident Vladimir Putin.
Zatím není jasné, jak na očekávané konečné odmítnutí evropského kurzu zareagují ukrajinští opoziční politici a v jakém měřítku budou pokračovat pouliční protesty. Vězněná expremiérka Julija Tymošenková vyzvala evropské lídry, aby v případě změny postoje Janukovyče dohodu podepsali bez ohledu na její další osud.
V neděli se sice v Kyjevě dokázalo shromáždit více než sto tisíc lidí, od té doby je ale účast podstatně nižší. O tom, jak je Ukrajina v názoru na orientaci rozdělena, svědčí listopadový průzkum. Podle něj podporuje sbližování s EU 45 procent lidí. Ale zatímco sympatie k unii mírně narůstají, chuť začlenit se do celní unie v čele s Ruskem slábne. V květnu si to přálo 30 procent lidí, nyní jen 14.
