Ukrajinská opozice chce zbavit prezidenta pravomocí

Ukrajinská opozice se pokouší omezit působnost prezidenta Viktora Janukovyče. Snaží se prosadit návrat k ústavě z roku 2004, která přiznávala více pravomocí parlamentu. (Na snímku jeden z opozičních předáků Vitalij Kličko)

Ukrajinská opozice se pokouší omezit působnost prezidenta Viktora Janukovyče. Snaží se prosadit návrat k ústavě z roku 2004, která přiznávala více pravomocí parlamentu. (Na snímku jeden z opozičních předáků Vitalij Kličko) Zdroj: CTK/AP

Ukrajinská opozice se pokouší omezit působnost prezidenta Viktora Janukovyče. Snaží se prosadit návrat k ústavě z roku 2004, která přiznávala více pravomocí parlamentu. Opoziční lídr Vitalij Kličko řekl po rozmluvě s prezidentem novinářům, že podle Janukovyče může celý legislativní proces trvat půl roku. „Tolik času nemáme. Jsem si jistý, že záležitost musí být vyřešena velice rychle,“ zdůraznil Kličko.

Opozice vede o podpoře konstitučních změn rozhovory s vládní Stranou regionů, rozložení sil v parlamentu však včera nebylo jasné. Podle analytiků by návrat k bývalé ústavě takřka automaticky znamenal i předčasné volby. Některé výroky naznačovaly, že Janukovyč o tomto scénáři uvažuje.

„Prezident řekl, že pokud teď politici nebudou schopni dospět k dohodě, ke společným rozhodnutím a jejich uskutečnění, pak jsou jediným demokratickým řešením situace předčasné volby,“ konstatoval prezidentův zástupce v parlamentu Jurij Mirošnyčenko.

Na druhé straně se ale šířily spekulace o tom, že Janukovyč hodlá novým premiérem jmenovat politika a byznysmena Andrije Klujeva, což by opozici ještě více popudilo. Považuje ho za jednoho ze strůjců násilných zásahů proti demonstrantům.

Jednání s Putinem

Janukovyč se nyní patrně bude radit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Chystá se odcestovat na olympiádu do Soči. Moskva přitom vyčkává s naplněním finanční pomoci patnáct miliard dolarů na to, jaká vláda v Kyjevě vznikne. Nynější šéf prezidentské kanceláře Klujev by se jí patrně na postu premiéra zamlouval. V zákonodárném orgánu se kvůli napětí v krajích stále více rozebírá možná přeměna Ukrajiny na federaci. Nové uspořádání by více zohledňovalo různé regionální zájmy. Volají po tom hlavně komunisté.

K situaci na Ukrajině se nebývale ostře vyjádřilo Německo. Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier pohrozil představitelům země sankcemi, pokud se nedokážou dohodnout na politickém řešení krize. Berlín by měl být podle slov Steinmeiera připraven jednat, jestliže se situace nezlepší. Kancléřka Angela Merkelová přitom dříve uvedla, že Německo postihy nezvažuje.

Pomoc je nejistá
Z EU přicházejí rozporuplné zprávy o finanční podpoře Ukrajiny. Reagují na rozhovor šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové v The Wall Street Journal. Řekla v něm, že Brusel a Washington připravují balíček pomoci. Zdroje agentury Reuters ale vznik nového plánu popřely. „Nebudeme se účastnit závodu v přihazování za ukrajinský podpis na dohodě,“ podotkl šéf Evropské komise José Barroso. Jiná média ale tvrdí, že Ashtonová nabídku Kyjevu předloží. Hlásí se prý i další dárci, například Japonsko a Norsko.