Opozice trvá na tom, aby se při schvalování rozpočtu splnily všechny právní náležitosti. Někteří její představitelé dokonce tvrdí, že dokud se nevyřeší současná politická krize, nemá parlament tak významný materiál projednávat. Slíbená sociální opatření odpůrci vlády považují za součást předvolební kampaně prezidenta Viktora Janukovyče před významnými volbami v roce 2015.
Rusko se v úterý s Ukrajinou domluvilo na snížení cen plynu, za tisíc metrů krychlových by měla zem místo nynějších zhruba 400 dolarů platit kolem 270. Kromě toho Moskva přislíbila investovat 15 miliard dolarů do ukrajinských státních dluhopisů. Prozápadní opozice tvrdí, že dohoda ohrožuje ukrajinskou suverenitu, a má v úmyslu blokovat její schvalování v parlamentu.
Premiér Mykola Azarov ale tvrdí, že zemi by bez spolupráce s Ruskem čekal bankrot a sociální kolaps. Stejný scénář by podle něj nastal i v případě podpisu asociační dohody s EU. „Po několika dnech hlasitého potlesku u příležitosti podpisu by se Ukrajiny zmocnila krutá realita,“ řekl včera. Proti velkorysé pomoci Ukrajině se přitom ozvali i někteří ruští experti. Míní, že slíbené peníze jsou potřebné doma, Moskva se s nimi prý takto může zcela rozloučit.
Spojené státy uvedly, že úmluva s Ruskem nesplní požadavky lidí, kteří nadále protestují v ukrajinských městech. Evropské reakce jsou opatrné. Německá kancléřka Angela Merkelová včera vzkázala, že rozšířením spolupráce s Moskvou si Kyjev nezavírá dveře k podpisu asociační dohody. „Nabídka zůstává na stole,“ podotkla.
