„Řešení uprchlické krize potrvá mnohem déle,“ prohlásil Schelling. „Kvůli Řecku jsme jako ministři financí eurozóny absolvovali loni 21 schůzek. Byl bych moc rád, kdyby ministři vnitra měli stejně setkání kvůli uprchlické krizi.“
Některé evropské země přitvrzují svoji politiku vůči běžencům poté, co za loňský rok do Evropy přicestovalo milion uprchlíků především z Blízkého východu. Německá kancléřka Angela Merkelová má problém s rebely vlastní strany kvůli své snaze udržet uprchlíkům německé dveře otevřené.
Vnější hranice EU nefungují tak, jak bychom si představovali
Naopak rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz uvedl, že jeho země si musí stanovit strop, kolik uprchlíků může přijmout. Schelling uvedl, že Rakousko s více než osmi miliony obyvateli vyřizuje sto tisíc žádostí o azyl. „Jsme na hranici naší absorpční kapacity,“ postěžoval si. „Méně uprchlíků by dorazilo, kdyby Německo, Švédsko a Rakousko uzavřely své hranice,“ řekl Kurz televizi ZDF.
Přisadil si i rakouský kancléř Werner Faymann, který obhajoval omezování volného pohybu a uzavírání rakouských hranic. „Vnější hranice EU nefungují tak, jak bychom si představovali.“ Evropská unie přitom ostře kritizovala Maďarsko a Slovinsko za výstavbu plotu na hranicích se Srbskem ve snaze vnější hranici uzavřít.
Tato vystoupení politiků přitom ostře kontrastovala s názory některých expertů, kteří během vídeňské konference upozorňovali na to, že Německo i Rakousko s ohledem na nepříznivý demografický vývoj imigranty potřebují už jen kvůli tomu, aby se jim nezadrhl trh práce.
Od našeho zpravodaje z Vídně
