V devět let trvající válce, kterou zahájilo tažení proti režimu diktátora Saddáma Husajna, zemřelo přes 4400 amerických vojáků. Vojenské působení USA v Iráku se teď definitivně blíží ke svému konci.
Washington se ale svého vojenského vlivu v zemi nechce vzdát úplně. V poslední době s Bagdádem vyjednával o tom, zda v Iráku i po odchodu hlavních sil ponechá v příštím roce až několik tisíc vojenských instruktorů, kteří by řídili výcvik iráckých vojáků. Zatím ale dohodě bránilo hlavně to, že USA pro své příslušníky, kteří by v Iráku zůstali, požadovaly právní imunitu. To ovšem Irák nechtěl dovolit.
Irácký premiér Núrí Málikí ale po potvrzení termínu stažení amerických jednotek prohlásil, že chce v jednáních s Washingtonem o další vojenské spolupráci pokračovat.
Podle vojenských odborníků irácké ozbrojené síly docela dobře zvládají kontrolovat nekoordinované výbuchy násilí. Iráčané ale podle nich nutně potřebují výcvik zaměřený na budování letecké obrany, námořní taktiku, výzvědnou činnost a konvenční bojové taktiky. Řada Iráčanů se obává, že bez americké přítomnosti se země může vrátit k sektářskému násilí, které dovedlo zemi na pokraj občanské války.
Rozhodnutí stáhnout zbytek vojenských jednotek z Iráku kritizují američtí republikáni. Obávají se nárůstu íránského vlivu v této zemi.
Íránský prezident Ahmadínežád už se ozval a prohlásil, že potvrzení stahování amerických vojáků je „dobrá věc“. V interview pro CNN řekl, že k tomu mělo dojít už dávno. Hillary Clintonová ale upozornila, že i po odchodu z Iráku zůstane zachována silná americká přítomnost v regionu.
