Na základě několika průzkumů prováděných při odchodu voličů z hlasovacích místností by strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) měla obdržet 30 až 33 procent hlasů, zatímco Bulharská socialistická strana (BSP) 25 až 27 procent. V přepočtu na poslanecké mandáty by GERB měla obsadit zhruba 97 z 240 křesel v parlamentu, zatímco socialisté 85.
Čtyřprocentní limit pro vstup do jednokomorové sněmovny zřejmě překročilo ještě Hnutí za práva a svobody, jež reprezentuje tureckou menšinu, a nacionalistické hnutí Ataka.
Volby se konaly po demisi Borisovovy vlády, kdy počátkem roku zuřily masivní protesty kvůli vysokým účtům za elektřinu, které vystavily distribuční společnosti, včetně českých firem ČEZ a Energo-Pro.
Nespokojení Bulhaři bouřlivě projevovali svoje rozladění nejen nad chudobou, ale i nad politickými skandály, korupci a vysoké nezaměstnanosti. Ze 7,3 milionu obyvatel jich žije 1,5 milionu pod hranicí chudoby. Průměrná penze činí v přepočtu 3500 korun a průměrný plat 10 700 korun, což je méně než polovina unijního průměru.
Hlasování provázela podezření z volebních podvodů. Bulharská prokuratura v sobotu odhalila 350 tisíc nezákonně vytištěných volebních lístků. Ty se našly v tiskárně ve městě Kostibrod, kde se tiskly i ostatní lístky. Majitel tiskárny je členem vítězné strany GERB, ta ale jakékoli spojení se zabavenými lístky popřela.
Bulharská média v uplynulých dnech informovala také o případech skupování volebních hlasů, které se objevily hlavně na venkově. Podle některých informací skoupily největší strany deset až dvacet procent hlasů, použily na to i peníze z evropských dotací. Policie už v dubnu zadržela skupinu osob, které voličům nabízely peníze za jejich hlas.
