Patří mezi ně někdejší prezident a vlivný kritik úřadů Akbar Hášemí Rafsandžání, jehož vyřazení z klání se očekávalo kvůli dřívějšímu legislativnímu omezení věku kandidátů. Podle některých názorů je pravým důvodem diskvalifikace exprezidenta zděšení kleriků z jeho podpory. „Byl jsem skutečně překvapen vzrušením a vlnou radosti (z kandidatury Rafsandžáního), která v zemi propukla,“ řekl místnímu tisku profesor teheránské univerzity Sadek Zibakalám.
Spokojený ale není ani Ahmadínežád, který je u ajatolláha Alího Chameneího už delší dobu v nemilosti. Jeho jedinou šancí, jak si udržet vliv, je protlačení svého příbuzného a blízkého spolupracovníka Esfandjára Rahíma Mašáího na post prezidenta.
Rada dohlížitelů však ze seznamu adeptů vyřadila i jeho koně. Ahmadínežád chce protestovat přímo u Chameneího. „Podle mého názoru nebude s vůdcem žádný problém a já budu toto téma projednávat do poslední chvíle,“ poznamenal prezident.
Jenže jeho optimismus zřejmě není na místě. „Chameneí jistě naznačil radě (dohlížitelů), že nechce, aby Rafsandžání nebo Mašáí kandidovali. Vůdce chce snadno ovlivnitelného prezidenta a klidné volby,“ řekl Reuters Cliff Kupchan z poradenské společnosti Eurasia Group.
Restrikce však naopak mohou hladký průběh hlasování ohrozit. Peršané dosud těžce nesou potlačení protestů po minulých problémových volbách. K napětí navíc přispívá nepříznivá ekonomická situace v zemi, kterou zhoršují západní sankce.
Hrozí, že kvůli vyřazení důležitých uchazečů k urnám přijde málo lidí, což poznamená legitimitu budoucího prezidenta i celého režimu.
Ropné problémy
Západní sankce, které míří na íránské ropné získy, zaznamenaly další úspěch. Indie v dubnu dovezla zhruba o třetinu méně perské ropy než v předchozím měsíci. Meziročně jde o 57procentní pokles importu. Za snížením zájmu zřejmě stojí těžkosti při sjednávání pojištění přepravy. Dillí nahradilo výpadek nákupem suroviny ve Venezuele, Iráku a Ománu. Celkově přitom v dubnu dovezla o deset procent ropy více, než o rok dřív.
