V největší německé spolkové zemi je nyní ve vyšetřovací vazbě kvůli podezření z pašeráctví asi 600 lidí. Nejhorší situace je v dolnobavorském Pasově, kde v současnosti počet lidí, kteří jsou ve vyšetřovací vazbě kvůli podezření z pašeráctví, převyšuje počet míst v místní věznici více než pětinásobně. Na 350 vazebně stíhaných připadá v pasovském nápravném zařízení jen 75 míst. Právě v tomto městě na rakouské hranici totiž končí jedna z hlavních tras migrantů vedoucích z Blízkého východu přes Balkán do Německa.
Rychle rostoucí počet řízení proti pašerákům hlásí kromě Bavorska i státní zastupitelství západoněmecké spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, kde jich oproti prvnímu pololetí roku 2014 přibyla až třetina. Naopak Sasko, které hraničí s Českou republikou, nebo Braniborsko, které sdílí hranici s Polskem, žádný výrazný nárůst počtu vyšetřovaných pašeráků úřady nezaznamenaly.
V Německu v první polovině letošního roku výrazně vzrostl také počet odsunutých neúspěšných žadatelů o azyl. Oproti loňskému prvnímu pololetí jich muselo z Německa nuceně odejít o více než 40 procent víc než od ledna do června 2014. Celkem jich bylo 8178. Téměř 70 procent z nich pocházelo ze zemí západního Balkánu, nejčastěji z Kosova a z Albánie.
