Její operační zóna prý sahá až do hloubky 500 metrů, kde nejlépe vyniknou výhody její teplokrevnosti, díky teplejším svalům je totiž výjimečně dobrým a rychlým lovcem.
„Když jsem poprvé uviděl žábry této ryby, hned bylo jasné, že s ní ‚něco není v pořádku‘,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Nicholas Wegner s odkazem na zvláštní strukturu tkáně v okolí žaber leskyně. Šlo o síť krevních vlásečnic známou jako zázračná síť (latinsky rete mirabile). Právě v této síti probíhá přenos tepla z krve proudící ze svalů do žaber na okysličenou krev proudící zpět do zbytku těla.
Leskyně si vytváří teplo při pohybu ve svých prsních svalech, podobně tak činí třeba i tuňáci nebo některé druhy žraloků, ale jen po dobu lovu. Zázračná síť se nachází také u některých druhů vodního ptactva, jež se tak brání prostydnutí při dlouhém stání ve vodě. Leskyně si ji navíc chrání až centimetrovou ochrannou tukovou vrstvou, celý orgán tak funguje jako poměrně efektivní a hlavně izolovaný tepelný výměník.
Biology ulovená ryba měla v průměru o pět stupňů Celsia vyšší teplotu než voda, z níž ji vytáhli. Při dalších pokusech ji dokonce nechali plavat v chladné, čtyřstupňové vodě. I přesto se teplota svalů ryby udržela na zhruba 13 až 14 stupních Celsia. Wegner i jeho kolega Snodgrass, který rybu původně ulovil, nyní zkoumají chování leskyně ve volné přírodě a doufají, že odhalí další detaily o tomto unikátním živočichovi.
