I přes nepříliš lichotivou image stoupence oligarchů si lidé pořád uvědomují, že má Jednotné Rusko velké pravomoci při rozdělování rozpočtu, a tak od něj mohou očekávat alespoň nějaké materiální zajištění, soudí zástupce ředitele společnosti Levada Alexej Graždankin.
O druhé místo se s 15 procenty dělí komunisté a nacionalisté z Liberálnědemokratické strany Ruska. U té jde přitom o šestiprocentní nárůst obliby během dvou měsíců.
Obliba komunistické strany klesá, což Graždankin vysvětluje tím, že se zlepšilo vnímání finanční situace v zemi, tudíž lidé už necítí potřebu obracet se na stranu jako na obránce svých materiálních zájmů.
Naopak nacionalisté Vladimira Žirinovského začali svou předvolební kampaň s velkým předstihem, a tak byli schopni srovnat krok v preferencích se svým komunistickým konkurentem. Konečný výsledek však bude záležet hlavně na mobilizaci voličů - to, co lidé o svých volebních preferencích říkají, nic neznamená, pokud nakonec k volbám nepůjdou, říká politolog Alexandr Kyněv.
Parlamentní volby se v Rusku budou konat 18. září. Ruská liberální opozice a mnozí západní politici je považují za nedemokratické, protože stát podle nich systematicky tlumí kritické hlasy v médiích a využívá všech prostředků k prosazení kandidátů hlavní strany Jednotné Rusko.
Kritiku zesiluje skutečnost, že jediná ruská nevládní organizace pro monitoring voleb musela zastavit svou činnost. Skupinu pozorovatelů Golos přikázal nedávno zlikvidovat moskevský soud na žádost ministerstva spravedlnosti. Organizace prý nevyhovuje zákonu o takzvaných zahraničních agentech a nepostarala se o nápravu ani půl roku po vynesení verdiktu.
