„Nyní nastala doba, aby země připravily opatření ke snížení rizika pro své obyvatele,“ uvedla Jakabová. „Každá evropská země, v níž se komáři druhu Aedes vyskytují, mohou být v ohrožení rozšířením viru zika,“ dodala. Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) z října 2015 se komár egyptský (Aedes aegypti), který je přenašečem viru zika v Latinské Americe, v Evropě vyskytuje hlavně v Gruzii a jihozápadním Rusku, na Madeiře a zavlečen byl také na jih Nizozemska.
ECDC ale dnes zároveň varovala, že přenašečem viru zika by se mohl stát i komár tygrovaný (Aedes albopictus), který se stabilně vyskytuje v jihovýchodním Rusku, ale i ve všech jihoevropských státech u Středozemního moře od Řecka, přes Chorvatsko, Itálii, Francii až po Španělsko. Tento druh byl v roce 2012 ojediněle zachycen i na jižní Moravě u Mikulova.
nastala doba, aby země připravily opatření ke snížení rizika pro své obyvatele
„Několik lidí nakažených virem zika do Evropy dorazilo, nemoc se ale dál nerozšířila, neboť komáři jsou stále neaktivní. S příchodem jara a léta se ale nebezpečí rozšíření viru zvýší,“ uvedla Jakabová.
Zprávu o šíření viru a připravenosti Česka na něj dnes českému kabinetu předložil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. „My v součinnosti s WHO a příslušnými evropskými strukturami tu situaci monitorujeme,“ uvedl po jednání vlády. Zopakoval, že okamžitě diagnostikovat onemocnění jsou připraveny tři české laboratoře a že se těhotným ženám nedoporučuje cestovat do postižených oblastí. Zprávu o vývoji šíření onemocnění přednese Němeček i na zasedání bezpečnostní rady vlády.
WHO v Ženevě vyzvala k dalšímu vyšetření případu údajného přenosu viru zika pohlavním stykem, o němž v úterý informovaly úřady v americkém Texasu. Podle mluvčího WHO Gregoryho Hartla je nyní nutné zjistit, za jakých podmínek, jak často a s jakou pravděpodobností je virus sexuálně přenosný a jakou roli přitom hrají tělní tekutiny.
Sexuálně přenosné? Zatím jen podezření
Podle Hartla se jedná teprve o druhé podezření na přenos viru pohlavní cestou. První se objevilo v roce 2008 u Američana, který se vrátil ze Senegalu a nakazil svou ženu. Vúterý WHO varovala, že by se virus zika mohl z Latinské Ameriky rozšířit do Afriky a Asie. Od pondělí platí kvůli viru celosvětový stav nouze, který WHO naposledy vyhlásila v roce 2014 kvůli ebole. Kvůli viru zika se dnes v uruguayském Montevideu sešli ministři zdravotnictví 14 zemí Latinské Ameriky, aby vyhodnotili situaci a dohodli se na případných společných krocích.
Zika pravděpodobně způsobuje mikrocefalii, tedy vývojovou poruchu, která předčasně ukončuje růst mozku lidského plodu. U běžných jedinců virus vyvolává několikadenní horečky, jinak je však ve většině případů průběh mírný. Ohrožení představuje právě jen pro těhotné ženy a jejich plody. Proti viru zika dosud neexistuje účinný lék a ani vakcína. Podle WHO je její výroba otázkou spíše let než měsíců.
| Šíření viru zika svědčí vyšší teploty |
|---|
| Čím vyšší teploty, tím snadněji komáři přenášejí vir zika, ve hře by mohl být i klimatický jev El Niňo, domnívají se američtí vědci. Už v minulosti přispěly k podobným epidemiím i jiné než čistě biologické faktory. Klíčovou roli sehrálo také počasí, stejně jako ekonomické podmínky, cestování, používání klimatizace nebo kontrola komárů. Vědci tvrdí, že vinu za epidemie nelze přičítat jedné příčině. Ani vinu za současné šíření viru zika nelze hned svalit na globální oteplování nebo na jednotlivý klimatický jev. Když rostou teploty, komár Aedes aegypti rychleji přenáší vir zika, horečku dengue a další nemoci, potvrzuje entomolog Bill Reisen z Kalifornské univerzity v Davisu. „Při vyšších teplotách máte více komárů, kteří se častěji živí a je u nich větší šance, že chytí infekci. A pak se vir rychleji množí, protože je tepleji a komáři mohou být přenašeči v ranějších fázích svého života,“ řekl Reisen. Místa, která jsou dnes ohnisky šíření viru zika, byla v poslední době zároveň místy s mimořádně vysokými teplotami a suchy. Vědci však studovali vir zika mnohem méně než jiné choroby přenášené komáry, a tak se řídí zkušenostmi z horeček dengue nebo chikungunya, které jsou přenášeny stejným druhem komára. Nemocí dengue se každoročně nakazí kolem 400 milionů lidí a asi čtvrtina z nich onemocní natolik, že musí být hospitalizována. Komáři obecně nežijí dlouho, v průměru přibližně deset až 12 dní, říká entomolog a epidemiolog Tom Scott z Kalifornské univerzity v Davisu. Přibližně tak dlouho přitom viru trvá, než se usídlí v těle komára a získá schopnost přenášet nákazu. Často ale hmyz uhyne dříve, než se stačí stát přenašečem nemoci. |
