„Írán nepředstavuje absolutně žádnou hrozbu světu ani regionu,“ řekl prezident, od něhož se čekají domácí reformy i zlepšení vztahů se zahraničím. Je prý připraven za určitých podmínek o sporném programu jednat. Kritizoval však západní sankce, které dělají problémy perské ekonomice.
Šéf Bílého domu Barack Obama uvedl, že podezření mezi zeměmi jsou tak velká, že je nelze překonat během jedné noci. Chce prý Rúháního gesta prověřit. „Smířlivá slova musí být doplněna jasnými a prokazatelnými činy,“ podotkl.
Vzájemnou obezřetnost nejlépe ilustruje fakt, že se prezidenti v New Yorku nesešli ani ke krátké symbolické schůzce. Nejmenovaný vládní zdroj Reuters řekl, že Washington o schůzku stál. Íránci prý ale odmítli zřejmě s obavami, jak by na tento krok hleděli v Teheránu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu považuje proslov za cynický pokus o získání času pro vývoj jaderných zbraní. Nijak ho nepřesvědčilo ani to, že Rúhání označil holokaust za odsouzeníhodný zločin. Ne všichni v Izraeli ale tento přístup schvalují. Komentátor deníku Haarec premiéra nazval zahořklým starcem.
Vystoupení státníků v OSN sledovala pozorně i íránská média. „Obama konečně zvolil pozitivní tón, což je výsledkem vytrvalosti, s jakou Íránci uplatňují svá práva,“ napsal konzervativní list Chorásán.
