Ve hře je 41,5procentní podíl v Chrysleru, který vlastní americký penzijní fond odborového svazu UAW. O podíl se zajímá italský Fiat, který by tak získal nad americkou automobilkou stoprocentní kontrolu. Obě strany však mají zcela odlišnou představu o ceně. Hodnotu Chrysleru má tak určit nezávislý arbitr jménem trh.
Snad až příliš ambiciózní Fiat v roce 2009 převzal v bankrotujícím Chrysleru pětinový podíl a během let jej navýšil až na současných 58,5 procenta.
Italský mág Sergio Marchionne však řídil manažerský volant Chrysleru tak zručně, že jeho mateřská stáj v Turíně na zbývající podíl v americké automobilce nemá peníze. Chrysler se totiž během čtyř let nejen dokázal vymanit z obrovských ztrát, ale letos navíc ziskem předčil i samotný Fiat.
Fiat nechce dát za menšinový podíl ve vlastnictví fondu více než pět miliard, odboráři si svého majetku cení zhruba na dvojnásobek. Odborníci soudí, že chystaná emise může být jen taktickým krokem menšinového vlastníka, jak Fiat dotlačit k lepší nabídce.
Italové na vzdalující se vidinu perspektivní akvizice reagují podrážděně. Znovu zvážíme přínosy a náklady partnerství s Chryslerem, zaznívá z Turína. Argumentem pro odboráře však zůstává fakt, že je to právě americká automobilka, která drží hospodaření Fiatu nad vodou. Bez zahrnutí příjmů z Chrysleru by totiž Fiat jen za letošní první pololetí skončil o bezmála půl miliardy eur ve ztrátě.
Z chystané primární emise by Chrysler nedostal ani dolar, odboráři by výtěžek z emise použili na zdravotnické benefity pro dělnické veterány automobilky. Odborářský fond vznikl v roce 2007, aby nabídl důchodovou zdravotní péči dělníkům z velkých automobilek. V rámci příspěvku do fondu převedl krizí zdecimovaný Chrysler v roce 2009 na fond místo peněz balík vlastních akcií.
Glosa: Radostná válka v Chrysleru
