Stále více lidí se zajímá o kvalitu potravin, které kupují. Víte však, že ani ty nejzdravější potraviny nemusí být vždy zárukou toho, že vaše tělo dostává to nejlepší? Nebezpečí totiž může číhat v obalech.
Papírové obaly jsou pro odvětví výroby potravin nezbytné. Jsou lehké, při skladování šetří místo a lze je také z hlediska nákladů efektivně přepravovat. Potraviny také chrání před vlhkostí, kontaminací a poškozením. Kde je tedy chyba? Papír používaný pro výrobu obalů je nejčastěji vyráběn z recyklovaných vláken, která obsahují zbytky minerálních olejů. Nejobjemnější složku odpadního papíru, z něhož jsou vyráběny kartonové obaly, totiž nejčastěji tvoří noviny. Ty však obsahují zbytky novinových tiskových barev a minerální oleje, jež není možné v recyklačním procesu zcela odstranit.
Některé zbytky olejů se však odpařují již při pokojové teplotě, tato směs plynů se rozptyluje uvnitř obalu a potraviny (zejména mouka, rýže, nebo nejrůznější směsi na pečení, které dokáží absorbovat větší množství složek minerálních olejů) mohou tyto látky absorbovat. Pokud navíc dojde k nahromadění kontaminantů v potravinách, není je již možné zneškodnit umytím, nebo varem a látky se tak dostávají do těla. To ostatně potvrzují i příslušné dohledové orgány ve Švýcarsku a vědci, kteří se zbytky minerálních olejů v potravinách a jejich účinky zabývají. „Studie Úřadu pro bezpečnost potravin kantonu Curych ukázala, že po dvou měsících se při pokojové teplotě dostalo do potravin 30 % všech látek schopných migrace,“ vysvětluje Heiko Diehl, manažer společnosti BASF v divizi Paper Chemicals, která zodpovídá za poskytování podpůrných služeb pro mezinárodní značky, jež pro své potraviny specifikovaly papírové obaly.
Inovativní řešení
Právě proto přichází BASF s inovativní ochrannou vrstvou, která potraviny před těmito látkami ochrání. Společnosti vyvinula různá řešení ochranných vrstev, které se aplikují na vnitřní povrch kartonové krabice. Tyto extrémně tenké vrstvy jsou vyrobeny z polymerů, jinými slovy z makromolekul, jež se skládají z mnoha opakujících se menších molekul. Ochranné vrstvy tenké jen 10 až 15 mikrometrů tvoří jakousi hustou bezpečnostní síť (pro srovnání: tloušťka vlasu je 120 mikrometrů), která již tři roky chrání potraviny před kontaminanty. Díky tomu jsou spolehlivě chráněny i výrobky, které mají dlouhodobou trvanlivost a v obalech zůstávají v průměru 15 až 24 měsíců. „Nejdůležitějším požadavkem na ochrannou vrstvu je, aby doba průniku zdraví nebezpečných látek do potravin byla delší než doba trvanlivosti zabaleného výrobku,“ vysvětluje Heiko Diehl.
Používání kartonu pro potravinářské obaly je tak vysoké, že zahrnutí recyklovaných obalů je nevyhnutelné. Ačkoli pro zbytky minerálních olejů zatím nebyly stanoveny žádné právně závazné limity, není možné tento problém nadále přehlížet. Bez ochranné vrstvy, která zabrání proniknutí kontaminantů, a s běžným recyklovaným kartonem totiž není možné tyto hodnoty dodržet.
