Globální investoři definitivně přestali sázet na brzký růst cen. Výsledkem je mimo jiné i burzovní propad zlata. Drahý kov ze svých letošních maxim oslabil už o třináct procent, a je tak nejlevnější za poslední čtyři roky. Dříve spolehlivě fungující bezpečný přístav pro kapitál tentokrát na investory nezabírá ani přes erupci geopolitických konfliktů.
„Lepšící se kondice americké ekonomiky znamená přesměrování zájmu mnohých investorů ze zlata do akcií. Svou roli sehrál i sílící americký dolar, který byl koncem září vůči koši deseti světových měn nejsilnější od roku 2010,“ uvádí Tomáš Kocourek z Colossea. Zlato se na burzách obchoduje právě v dolarech. A zatímco zájem amerických spekulantů o drahý kov brzdí primárně očekávání vyšších výdělků na jiných trzích, poptávku mimoamerických investorů naopak tlumí síla zelených bankovek.
„Oslabení eura vůči dolaru bylo v poslední době razantní. Ceny investičního zlata jsou tak nyní o zhruba 2500 korun za unci výše než na začátku letošního roku,“ uvádí Daniel Nedvídek z portálu Investiční zlato Praha s tím, že další oslabení koruny zlato dále podraží.
Dolarové ceny zlata však mohou dále propadnout. „Pokud cena zlata klesne pod 1180 dolarů za unci, do konce roku dále propadne k 1100,“ uvádí Chris Weston z investiční společnosti IG. „Inflační očekávání ve třech největších ekonomikách světa ochladlo, není důvod se jistit proti vysokým cenám nákupem zlata,“ dodává Weston.
Další pád zlata by však vedl k uzavírání dolů. „Průměrné výrobní náklady na unci zlata činí 1350 dolarů. S klesající cenou by mohla být omezována jeho těžba, nižší nabídka by pak vedla k trendovému obratu cen zlata směrem vzhůru,“ uvádí Markéta Šichtařová z Next Finance.
