Většina analytiků se domnívá, že ekonomika by měla růst ještě rychleji, pokud si má země každý rok vyčlenit z objemu hrubého domácího produktu (HDP) téměř 3,5 procenta na splácení úroků. K tomu však Záhřeb ještě musí provést hluboké strukturální reformy.
V loňském posledním čtvrtletí stoupla ekonomika meziročně o 1,9 procenta. To je o něco horší výsledek, než činily odhady analytiků. Ti v anketě agentury Reuters očekávali v průměru nárůst o 2,1 procenta. Ve srovnání s třetím čtvrtletím ale podle sezonně očištěných dat ekonomika o 0,5 procenta klesla.
„Chorvatsko musí zjednodušit pravidla a zajistit spravedlivější podmínky pro všechny, aby bylo přívětivější vůči investorům,“ uvedl podle agentury Reuters Hrvoje Stojić ze společnosti Hypo Group Alpe Adria. Chorvatsko bylo v letech 2009 a 2014 nepřetržitě v hospodářské recesi. HDP se během těchto šesti let snížil úhrnem o 13 procent.
V letošním roce vláda předpokládá růst o dvě procenta. Rozpočtový schodek by měl činit tři procenta HDP. Podle některých analytiků ale v tomto odhadu nejsou zahrnuty klíčové reformy, jako je modernizace státní správy, zdravotnictví a důchodového systému.
Chorvatsko se v červenci 2013 stalo 28. členem EU. Nyní se o něm hovoří zejména v souvislosti s migrací - přes Chorvatsko přešly v posledních měsících takzvanou balkánskou cestou statisíce migrantů z Asie a Blízkého východu.
