Stavba stojící na místě dřívějšího letiště Berlin Schönefeld měla být podle plánů z 90. let v provozu už před pěti lety. Letošní květnový termín byl několikrát odložen kvůli potížím s kolaudací protipožárního systému. Nyní podle deníku Bild padl poslední plán počítající s datem 27. října, informaci později potvrdili i zástupci dozorčí rady letiště.
OBRAZEM: Nové berlínské letiště, dostupné zatím jen prostřednictvím vizualizací
„Zpráva nás překvapila,“ uvedla mluvčí německého ministerstva financí Marianne Kothe, která odmítla komentovat, jak se další zpoždění promítne do nákladů. Ty už v průběhu výstavby vzrostly z původně plánovaných 2,8 miliardy eur na 4,3 miliardy eur.
Zpožděním jsou zasaženy především druhé největší německé aerolinky Air Berlin, které nyní sídlí na stísněném letišti Tegel na druhém konci Berlína. Firma musela odvolat již připravenou nákladnou operaci přesunutí své základny na nové letiště. S podobnými potížemi, i když v menším měřítku, se potýká i německá jednička letecké dopravy Lufthansa a několik provozovatelů služeb na novém letišti již kvůli neplánovanému odkladu muselo vyhlásit bankrot.
Zelení žádají hlavu starosty
Hodně by mohl ztratit také dlouholetý berlínský starosta Klaus Wowereit, který je významným propagátorem stavby letiště, která má nahradit dosluhující Tegel a již uzavřený Tempelhof. Ukázalo se totiž, že o dalším zpoždění byl stavebními firmami informován už v půlce prosince. Woweit kvůli tomu dnes rezignoval na funkci šéfa dozorčí rady letiště, post převezme braniborský premiér Matthias Platzeck.
Zelení, hlavní opoziční síla v Berlíně, ale žádají odchod Woweita z vedení města, které nyní představuje velká koalice CDU a SDP. „Tak to bychom měli,“ vzkázal Wowereitovi na Twitteru šéf místní frakce Zelených Jürgen Trittin. Strana slíbila, že v berlínském parlamentu vyvolá hlasování o vyslovení nedůvěry starostovi. To by v případě úspěchu znamenalo volby v jedné ze spolkových zemí jen devět měsíců parlamentními volbami, v nichž se utkají především obě strany tvořící berlínskou koalici.
Křesťanští demokraté by přitom na rozpadu místní koalice mohli vydělat. Jejich případné vítězství by totiž mohlo pro kancléřku Angelu Merkelovou znamenat významný symbolický zisk před celonárodními volbami.
