Na západním okraji Českomoravské vysočiny leží starobylé město Pacov. Kolem středověkého zámku, děkanského chrámu a židovského hřbitova tady loni jezdil automobil Volkswagen e-Up.
„Zapůjčený elektromobil využívali zaměstnanci našeho Městského úřadu k běžným provozním záležitostem, například když cestovali na různá jednání,“ říká pacovský starosta Lukáš Vlček.
Potvrzuje, že elektrický pohon má menší dojezdovou vzdálenost než benzínová a dieselová auta. Ovšem dodává, že pozitiva převažují.
Konkrétně jmenuje jízdní komfort, moderní vybavení, nulové emise škodlivin, nehlučný a velmi levný provoz. Vedení města Pacov proto uvažuje, že bude elektrická vozidla používat i nadále.
„Letos bychom chtěli vybudovat veřejnou dobíjecí stanici někde ve veřejných prostorech, možná v areálu zámku nebo na náměstí,“ upřesňuje Vlček.
K podobnému závěru dospěli v jihočeském Písku, kde Městská policie testovala nejdříve elektroskútry E.ON e-max a nyní elektromobil.
„Od prosince stojí v areálu TCP Písek dobíjecí stojan a plánujeme výstavbu dobíjecích stanic na příjezdových komunikacích. Je možné, že v centru necháme instalovat stojan pro elektrokola. Rádi bychom se taky zapojili do projektu mezinárodní elektromobility,“ říká Jan Venclík z píseckého Městského úřadu.
V Písku jako první loni v ČR začali realizovat ucelenou koncepci, jak změnit běžné město v inteligentní. Se zaváděním nových technologií začali ve školách, a jen na vytápění tak díky nim ušetřili za první půlrok 2,5 milionu korun.
Pracují tu i na vytvoření nové světelné infrastruktury nebo využití chytrých technologií, které by monitorovaly dopravu a usměrňovaly pohyb osob v určitých lokalitách. Chtějí tu stavět i smart bazén. „Do roku 2017 vytvoříme strategický dokument Smart city Brno 2050, na základě kterého chceme dosáhnout vysoké kvality života a udržitelného rozvoje,“ říká Lukáš Grůza, koordinátor projektu z brněnského magistrátu.
Angažovanost evropských zemí v projektech inteligentních měst
Co je chytré město
Chytrá města využívají jako dopravní pohon zemní plyn (CNG) a elektřinu, což oproti benzínu znamená zhruba poloviční, respektive čtvrtinové provozní náklady. Účinněji osvětlují veřejná prostranství a budovy, přičemž moderní zářivky vycházejí průměrně 4krát levněji než staré wolframové žárovky.
Inteligentní města také lépe využívají energetické zdroje, například prostřednictvím tepelných čerpadel, která spotřebují na vytápění jenom zhruba pětinu až polovinu elektřiny oproti elektrickým přímotopům.
Evropská unie přechází na udržitelnou ekonomiku a pravděpodobně dosáhne ambiciózního cíle: do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o 20 procent oproti roku 1990, zatímco zvýší podíl obnovitelných zdrojů a zároveň posílí energetickou účinnost o 20 procent. K přechodu na udržitelnou ekonomiku přispívá i to, že koncept Smart City uskutečňuje stále více samospráv.
„Chytré město využívá informační a telekomunikační technologie, přičemž produkuje méně škodlivin a hospodárněji čerpá energetické zdroje,“ shrnuje Evropská komise.
Například Vídeň a Bratislava renovují vybrané budovy tak, aby uvnitř zůstával stále čerstvý vzduch a zároveň teplo bylo skoro zadarmo. Při těchto projektech obvykle spolupracují samosprávy, neziskové i obchodní společnosti.
