„Potřebujeme tyto peníze, abychom mohli dál stavět,“ uvedl mluvčí letiště. Podle něj sice dosavadní prostředky na několik dalších měsíců vystačí, je ale třeba co nejdřív zajistit dlouhodobé financování. Bez dodatečných peněz hrozí zastavení stavby, což by vedlo k dalšímu odkladu zahájení provozu letiště, které mělo fungovat už od roku 2011.
Půjčka by měla být splatná do deseti let a v plné výši za ni budou ručit podílníci letiště, což je spolková a dvě zemské vlády. Právě kvůli tomuto ručení ale bude muset financování posoudit i Evropská komise, která prověřuje, zda nejde o nedovolenou veřejnou podporu, která by znevýhodňovala jiná letiště. Její rozhodnutí se očekává v létě.
Pásy jezdí naprázdno
Pokud provozovatelé letiště peníze získají, vzrostou celkové náklady projektu na 6,9 miliardy eur (186,5 miliardy korun). Z toho 5,3 miliardy eur (143 miliard korun) připadá na vlastní stavbu, zbytek na splácení úroků z půjček a na náklady na údržbu, které jsou zvlášť vysoké. Na letišti už od roku 2012 naprázdno jezdí pohyblivé pásy pro vykládání zavazadel i pohyblivá schodiště, protože jinak by je nebylo možné po tak dlouhé odstávce znovu zprovoznit.
Při zahájení stavby předpokládal rozpočet náklady na stavbu letiště 2,5 miliardy eur (67,5 miliardy korun). Původně se mělo otevřít v roce 2011, poté byl termín čtyřikrát odložen. Jedním z hlavních důvodů bylo nedostatečné protipožární zabezpečení.
Malé už při otevření
Letiště Willyho Brandta se má v Německu stát třetím největším vzdušným přístavem po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichovu. Mělo by nahradit berlínská letiště Tegel a Schönefeld, která už současným potřebám technicky nevyhovují. Ročně by mělo odbavit asi 27 milionů cestujících.
Odborníci na leteckou dopravu však upozorňují, že kapacita letiště bude už v době jeho spuštění nedostatečná, protože Tegel a Schönefeld už nyní odbavují dohromady 27 milionů pasažérů ročně.
