Bratislavská automobilka dnes patřící Volkswagenu má za sebou hodně komplikovanou historii. Vznikly v ní mnohé zajímavé projekty, které však nikdy nebyly realizovány.
V dobách socialistického Československa byla česká výroba automobilů poměrně bohatá, vedle dodnes nejznámějších značek Škoda a Tatra zde fungovaly i další jako Avia, Liaz nebo Praga. To na Slovensku se až do sedmdesátých let automobily nevyráběly, což měly změnit především Bratislavské automobilové závody. Zahájení jejich provozu ale nebylo tak jednoduché, jak se v očích tehdejších plánovačů zdálo.
Bratislavské automobilové závody (zkráceně BAZ) byly oficiálně založeny 1. července 1971, a to v bratislavské městské části Devínska Nová Ves. Datum založení však nebyl úplným počátkem továrny, ani skutečným zahájením výroby – závod začal fungovat až v osmdesátých letech. Mezitím se tak rozběhla produkce v Trnavských automobilových závodech, kde od roku 1973 začala vznikat Škoda 1203, později TAZ 1500.
Historii BAZu totiž můžeme datovat ještě dále, a to až do padesátých let, kdy v Bratislavě vznikl Mechanizačný a regeneračný podnik (MARP), zabývající se vývojem techniky pro strojírenstvím. Po sloučení s autoopravnou Orava vzniklo v roce 1960 Konstrukčné a vývojové stredisko Tatra Bratislava, které pod vedením Ivana Mičíka rozpracovalo projekt řady užitkových vozů s motorem z Tatry 603.
Tímto způsobem vznikla v roce 1961 unikátní Tatra 603 MB, minibus pro přepravu 13 osob s pohonem přední nápravy (tehdy netradiční řešení), který byl hrdě prezentován na tehdejším prvomájovém průvodu. O rok později následoval valník se stejnou koncepcí (Tatra 603 NP), který vynikal nízko umístěnou ložnou plochou a s tím souvisejícím nízkým těžištěm. Zajímavým projektem byla též Tatra 603 X, návrh zamýšlené modernizace „šest set trojky“ z konce roku 1966.
