Někdy to vypadá, jako kdyby se kola automobilu jedoucího určitým směrem otáčela, nebo dokonce stála, přestože pohyb vozu je jasně zřetelný. Jedná se samozřejmě o optický klam, ale co jej způsobuje?
Tento optický klam se objevuje na filmovém záznamu a někdy na něj lze narazit i v reálném světě, kdy pohybující se kolo sledujeme pouhým okem. Ve většině případů působí kolo při dosažení určité rychlosti otáčení dojmem, že se otáčí v protisměru.
Takto nás klame stroboskopický jev, respektive jeden z jeho projevů, jemuž se říká efekt paprskového kola. Tento jev způsobují fyziologické vlastnosti lidského zraku, které nám umožňují vnímat filmové záběry jako souvislý pohyb, přestože se ve skutečnosti jedná o sérii snímků pořízených v určitém čase.
Ve filmovém záznamu má svůj podíl na efektu paprskového kola skutečnost, že jsou používána zařízení, pracující se čtyřiadvaceti až třiceti záběry za sekundu. Díky setrvačnosti zraku máme ovšem dojem, že se scéna nemění trhaně, ale plynule.
Pro vysvětlení efektu paprskového kola si lze pak představit například kruh, na němž je jedna jediná značka. Pokud se při natáčení filmového záznamu otočí kruh pětadvacetkrát, pak se při přehrávání záznamu může zdát, že se kruh neotáčel, protože mohlo dojít ke shodě s kamerou a ta jej zachytila vždy ve stejné poloze.
V případě, že se kruh se značkou bude otáčet pomaleji, pak bude filmový záznam působit dojmem, že se otáčel v opačném směru, než tomu bylo ve skutečnosti, protože počet jeho otáček byl o něco nižší než počet záběrů kamery.
V reálném světě pak stojí za sledováním efektu paprskového kola nejčastěji pouliční osvětlení napájené střídavým napětím. Intenzita osvětlení v souvislosti s tím kolísá a tím vlastně určitým způsobem dochází ke snímání kola oddělenými záblesky.
Vliv na vznik efektu paprskového kola mohou mít v reálném světě údajně i odlesky způsobené samotným kolem. Vedle kol pohybujících se vozidel lze tento jev sledovat například i na rotorech helikoptér a vrtulích letadel.
