Injekce pro dlouhý život? Nejlepší investice nevyžaduje miliony, ale disciplínu, říká neurolog Jiří Dvořák

Do longevity a wellness proudí miliardy dolarů a rychle přibývají kliniky, technologie i nejrůznější přípravky slibující delší a zdravější život. Podle neurologa Jiřího Dvořáka, hosta konference e15 Age of Care, ale skutečná cesta k dlouhověkosti vede především přes prevenci a změnu životního stylu. Rozhodující podle něj není výše investice, ale to, zda člověk dokáže zdravé návyky dlouhodobě dodržovat, přibližuje v rozhovoru.

Třicetiminutová jízda na rotopedu tak představuje pro sedmasedmdesátiletého uznávaného neurologa stále denní rutinu. Bývalý šéflékař FIFA stál u zrodu preventivního programu 11+, který dokázal snížit zranění fotbalistů o více než polovinu. Sám žije tím, co přednáší. Prevenci a biologii stárnutí se věnuje celý život a dnes přináší vědecky podložená fakta široké veřejnosti.

Do odvětví longevity a wellness dnes proudí obří kapitál a otevírá se jedna klinika za druhou. Není kolem celého tohoto trhu až příliš velký marketingový šum?

Podle nejnovějších dat renomované organizace Global Wellness Institute (GWI) dosahuje tento trh hodnoty 6,8 bilionu dolarů a neustále roste. Lidé hledají nové možnosti, otevírají se zařízení nabízející všechno možné až po nejrůznější neuro wellness. Jako neurolog přitom sám často už ani nevím, co si pod takovými po­jmy přesně představit. Nabízejí se dobré věci, ale člověk se musí dívat na to, zda mají skutečně smysl. Je nutné přísně rozlišovat marketingové sliby od toho, co je vědecky podložené. Životní styl je naprostý základ a je potřeba to říkat zcela otevřeně. Nelze očekávat, že vás spasí drahé suplementy nebo marketingové triky.

Jaké jsou tedy základní zásady, které zabírají bez ohledu na peníze?

Z mé zkušenosti lékaře je to vlastně velmi jednoduché. Stojí to na pěti pilířích: pravidelném pohybu, vyvážené stravě, kvalitním spánku, psychické pohodě a vyhýbání se škodlivým vlivům. Nezávisí to na obrovském množství peněz, ale na osobní disciplíně. Když nebudete dělat nic, nic se nezmění. Když ale uděláte i malý krok, funguje to. Věda pro to má dnes už jasné důkazy: prevence zabírá, pokud se skutečně provádí.

Vy sám nepoužíváte slovo longevity, raději mluvíte o takzvaném scientific wellness. V čem je rozdíl?

Cílem nemá být pouze co nejdelší život, lifespan, ale co nejdelší život ve zdraví, healthspan. Tedy prodloužení té části života, kdy jsme plně aktivní a soběstační. Chceme, aby období nemocí na konci života bylo co nejkratší. A čím více do svého zdraví investujete dnes, tím více se vám to vrátí později. Právě z potřeby filtrovat trh a stavět výhradně na faktech nedávno vzniklo Globální konsorcium pro prodloužení délky života ve zdraví (Global Health Span Extension Consortium). Úkolem této iniciativy je oddělit marketingové mýty od exaktních vědeckých dat a vždy hledat to, co je skutečně ověřené a pomůže co největšímu počtu lidí.

Na co tato iniciativa klade důraz a jaké instituce se v ní spojily?

Jedna věc je pro celé konsorcium zásadní, a to že prodloužení zdravé části života nemůže zajistit jediná laboratoř, klinická studie ani jedna země. Potřebujeme spolupráci, sdílení dat a propojení různých oborů. Do konsorcia se zapojilo 16 předních univerzit ze čtyř kontinentů včetně Stanfordu, Harvardu, UCLA či Basilejské univerzity a Schulthess Klinik. Spojujeme špičkové odborníky na biologii stárnutí, klinické studie, veřejné zdraví, životní styl, umělou inteligenci, systémovou biologii i na zdravotní ekonomii. Každý z partnerů přináší něco, co žádná instituce sama nemá. Vytvořili jsme datovou základnu čítající osm dlouhodobě sledovaných populací a 10 klinických studií s více než 178 tisíci účastníky. Objevy z populačních studií tak vedou ke konkrétním hypotézám pro klinické výzkumy a jejich výsledky se následně ověřují v reálné populaci.

Takže klíčovým filtrem jsou data a vědecké důkazy?

Přesně tak. Ze všech suplementů na trhu máme jasné důkazy prakticky jen u omega-3 mastných kyselin, vitaminu D a kurkuminu. U řady dalších přípravků takto přesná data chybějí. Co je ale vědecky stoprocentně prokázané, je fyzická aktivita.

Jak konkrétně může cvičení samo o sobě změnit přístup ke zdravotnictví a pojištění?

Třicet minut rychlé chůze nebo jakéhokoliv pohybu denně má zásadní vliv na lidské tělo. V zahraničí se například čím dál více prosazuje myšlenka, že by aktivní lidé měli platit nižší zdravotní pojištění. V Británii zdravotní systém aktivně využívá digitální nástroje k monitorování pohybu a proběhly tam pilotní programy, které lidi finančně odměňovaly za zdravý životní styl.

Takže by bylo spravedlivé, kdyby lidé, kteří o sebe pečují, platili méně než ti, kteří prevenci ignorují?

Jako lékař vidím, že když přijde pacient, který je obézní, špatně se stravuje a má řadu rizikových faktorů, platí v solidárním systému stejné pojistné jako člověk, který se každý den hýbe, dobře spí a pečuje o sebe. To je potřeba změnit. Přes peněženku motivujete člověka nejlépe. Pokud sportujete nebo pravidelně cvičíte, máte platit méně.

Jak by se pojišťovny k takovým datům dostávaly? Ověřovaly by si je pomocí technologií, jako jsou například chytré hodinky?

Přesně tak, dnes k tomu máme ideální nástroje. Nejen chytré hodinky, ale třeba i prsteny nebo aplikace. Dříve vám pacient u lékaře řekl cokoliv. Dnes ale umělá inteligence v kombinaci s daty z Apple Health, Garminu nebo z Tolion App přesně ukáže, kolik kroků jste udělali, jakou jste měli tepovou frekvenci i kolik hodin jste spali.

Kromě pohybu je vaším velkým tématem spánek a regenerace. Proč je pro tělo i mozek tak zásadní?

Během spánku, především v jeho hluboké fázi, se mozek zbavuje toxických substancí včetně těch, které souvisejí s demencí a Alzheimerovou chorobou, například amyloidu. A potřebuje na to čas. Když někdo ve třiceti nebo čtyřiceti letech tvrdí, že mu stačí čtyři nebo pět hodin spánku, je to naprostý nesmysl a hazard se zdravím. Optimální délka spánku je sedm až osm hodin a lépe osm než sedm. Každá hodina před půlnocí je jako dvě po půlnoci. Organismus potřebuje minimálně sedm hodin, aby z mozku odplavil toxické látky, kterých se za rok vyloučí přibližně kilo a půl. Když se jich nezbaví, zůstávají uvnitř a postupně se hromadí.

Neurolog a bývalý šéflékař FIFA Jiří Dvořák | Zdroj: Archiv Jiří Dvořák

Často se říká, že zdravě se stravovat je drahé. Jak je to s výživou v kontextu dlouhověkosti?

To je častý omyl. Rozhodně neplatí, že zdravá strava je automaticky dražší než nezdravá, ale je to opět především otázka osobní disciplíny. Kvalitních a plnohodnotných potravin v praxi sníte méně, protože tělu dodají vše, co potřebuje. Vysoce průmyslově zpracované potraviny bývají sice levnější, ale vedou k tomu, že jich člověk sní podstatně víc, což zase vede k inzulinové rezistenci. Děti a mladí lidé potřebují zhruba tři jídla denně. Od čtyřiceti či padesáti let ale s věkem klesá potřeba kalorií a většině lidí plně stačí dvě jídla denně. Ideální je mít hlavní jídlo kolem dvanácté hodiny a lehkou večeři kolem šesté.

Je mezi péčí o fyzičku a životním stylem přímá souvislost s duševním zdravím?

Už staré přísloví říká: Ve zdravém těle zdravý duch. Ví se to už staletí a skutečně to tak je. Vedle pohybu a spánku jsou ale pro psychiku nesmírně důležité také sociální kontakty. Sociální izolace už dnes někdy zachází do takových extrémů, že lidé se zamilovávají do AI partnerů. To je absurdní. To, že je mezilidský kontakt pro duševní zdraví zásadní, potvrzuje i výzkum takzvaných modrých zón, oblastí, kde se lidé v silných komunitách dožívají nejvyššího věku.