„Zdrženlivý postoj ministerstva financí k našemu začlenění do bankovní unie je rozumný,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Především je podle něj český bankovní systém jedním z nejstabilnějších a nejziskovějších v Evropě. A stabilní a ziskové banky by skrze společný fond mohly dotovat nebo vykrývat případné ztráty méně úspěšných bank. „Navíc pro Česko jakožto zemi, která nesdílí euro, a vstupovat do bankovní unie tudíž nebude automaticky, je jistě strategičtější vyčkat, jak bankovní unie bude dlouhodobě fungovat v praxi,“ dodal.
Aktualizace studie obsahuje rozšířené shrnutí poznatků publikovaných mezinárodních studií, analýzu specifik českého bankovního sektoru, srovnání výkonu dohledu nad bankovním sektorem a řešení krizí uvnitř a vně bankovní unie a politické aspekty spojené s rozhodováním. „Obdobně jako v loňském roce z ní vyplývá závěrečné doporučení nyní do bankovní unie nevstupovat, nadále sledovat vývoj v bankovní unii a do konce roku 2017 znovu vyhodnotit jednotlivé aspekty a dopady nepřistoupení České republiky do bankovní unie,“ uvedlo MF.
Reakce na krizi
Projekt tzv. bankovní unie byl reakcí na finanční krizi z roku 2007. Unie, která je tvořena Jednotným mechanismem dohledu a Jednotným mechanismem pro řešení krizí, je primárně určena pro státy platící eurem. Státy mimo eurozónu mají možnost se k bankovní unii připojit uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou. Ze zemí mimo eurozónu záměr se k bankovní unii připojit projevily například Bulharsko a Rumunsko, naopak Velká Británie deklarovala, že zůstane mimo.
Studie již dříve upozorňovala, že v případě přistoupení ČR k bankovní unii by byla omezena řada kompetencí národního orgánu pro řešení krizí, tedy České národní banky. Z původní studie rovněž vyplynulo, že stabilita českého finančního sektoru byla a je ve srovnání s řadou jiných členských států EU vyšší.
