Bankovní rada České národní banky by mohla ve čtvrtek zvýšit úrokové sazby, tvrdí analytici. Neshodují se ale v tom, zda je to správný krok, nebo by bylo pro ČNB lepší počkat na další zasedání, které bude v září.
ČNB naposledy hýbala s úrokovými sazbami v listopadu 2012, kdy je snížila na současnou minimální úroveň. Základní úroková sazba tak od té doby činí 0,05 procenta. Naposledy bankovní rada sazby zvýšila v únoru 2008, základní úroková sazba tehdy stoupla na 3,75 procenta. Od té doby ČNB sazby snižovala.
"Předpokládáme, že bankovní rada bude reagovat na rychlý růst ekonomiky a očekávané setrvání inflace nad dvouprocentním cílem i v roce 2018 zvyšováním úrokových sazeb. První z nich by se mělo uskutečnit již ve čtvrtek 3. srpna. Další předpokládáme ve čtvrtém čtvrtletí," uvedl ekonom Komerční banky Miroslav Frayer.
I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je stále pravděpodobnější, že rada zvýší sazby ve čtvrtek. "Trh již růst sazeb ČNB částečně očekává, a navzdory tomu koruna výrazněji neposiluje, což by mělo ČNB uklidňovat. Pravděpodobnost růstu sazeb ČNB ze současné nulové úrovně na 0,25 procenta již na srpnovém měnovém jednání ve čtvrtek je tak dle našeho názoru velmi vysoká," uvedl. Ekonomika je podle něj na růst sazeb připravená.
"Odhadovat, zda na srpnovém zasedání bankovní rada odhlasuje zvýšení úrokových sazeb je opravdu velká loterie. Spíše se v tuto chvíli ale přikláním k názoru, že ČNB v srpnu sazby ještě nezvýší a s rozhodnutím posečká do září, kdy již mohou být známy detaily ústupu Evropské centrální banky z kvantitativního uvolňování," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Zároveň upozornil, že zatímco před červnovým zasedáním ČNB se k měnové politice vyjádřila většina členů bankovní rady, před srpnovým zasedáním panuje ticho. "Navíc specifikem srpnového zasedání bude i absence viceguvernéra Mojmíra Hampla, která se může při rovnosti hlasů při hlasování o sazbách ukázat jako klíčová," dodal.
Podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáš Kovandy lze ve čtvrtek očekávat nejnapínavější zasedání od toho v listopadu 2012. "Nyní existuje poprvé od té doby realistická možnost, že s nimi bude hýbat opět. Konkrétně, že je zvýší. Pravděpodobnost zpřísnění měnově politiky činí 60 procent," uvedl.
Ve prospěch růstu sazeb hovoří podle Kovandy mimo jiné dluhová politika ČR. Ministerstvo financí totiž musí během srpna a září investorům vyplatit 170 miliard korun, které mu letos poskytli nákupem pokladničních poukázek. "Související odliv kapitálu z ČR bude představovat silný tlak na oslabení koruny, jejž by ČNB mohla mít zájem preventivně tlumit," uvedl Kovanda. Proti zvyšování sazeb podle něj hovoří poslední posilování kurzu koruny.
I podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy srpnové zvýšení sazeb může být motivováno snahou oslabit možný prodej koruny investory. "Já osobně ale tuto logiku nepovažuji za dobrou, protože pokud by snad tito investoři skutečně houfně odcházeli z koruny a kurz by výrazně oslabil, může ČNB následně zvednout úrokové sazby o to více nebo zostřit svou komunikaci. A o vytvoření prostoru pro rychlý růst sazeb přece šlo během celého kurzového závazku vyhlášeného v listopadu 2013," uvedl. Nicméně zvyšování sazeb v nejbližších měsících očekává.
Čtvrtečního zasedání bankovní rady ČNB se zúčastní šest ze sedmi členů. Na jednání nebude přítomen viceguvernér Mojmír Hampl.
