Čína manipuluje se svou měnou, aby nebyla označovaná za měnového manipulátora. Jakkoli to zní jako protimluv, analytici oslovení agenturou Bloomberg tímto paradoxem vysvětlují, proč čínský jüan zastavil oslabování k dolaru a od začátku roku posílil o 1,2 procenta.
Čínská centrální banka utrácí měsíčně zhruba čtyřicet miliard dolarů z devizových rezerv, aby nedovolila jüanu dál oslabovat. Tím bere vítr z plachet americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který tvrdí, že Čína udržuje uměle svou měnu neférově podhodnocenou.
Už na začátku února Trumpův kandidát na nového velvyslance v Číně Terry Branstad připustil, že jüan je silnější, než očekávali. Zatím proto není jasné, jestli Američané dají v pravidelné dubnové zprávě ministerstva financí o měnových kurzech Číně nálepku manipulátora. Čínská měna za poslední rok oslabila o pět procent. Od srpna 2015, kdy centrální banka sama zvrátila dlouhodobé posilování měny, je jüan proti dolaru slabší o jedenáct procent. Jenže to jde na vrub nejen zásahům bankéřů, ale také nižšímu tempu růstu čínské ekonomiky, posilování dolaru a očekávanému růstu úrokových sazeb v USA.
Intervence proti oslabování jüanu, které letos v lednu srazily čínské devizové rezervy pod tři biliony dolarů, mají také oslabit tlak na odliv kapitálu ze země. Ten už vláda a centrální banka zbrzdily omezením možnosti čínských investic v zahraničí. Nákup měn musejí nyní zájemci zdůvodňovat. „Obchody za více než miliardu dolarů jen těžko procházejí přes správce devizových rezerv,“ říká Anjali Piramal ze společnosti Mergermarket.
V lednu čínské firmy utratily za 32 akvizic v zahraničí 4,77 miliardy dolarů. O rok dříve to bylo 11,82 miliardy dolarů v 25 transakcích. Správce devizových rezerv SAFE se letos chce více zaměřit na nelegální vyvádění peněz za hranice. „Budeme hlídat falešné přesuny zisků, nákupy zahraničních měn na základě padělaných obchodních smluv či přesouvání majetku do zahraničí prostřednictvím falešných obchodních a investičních dohod,“ naznačil ředitel SAFE Pchan Kung-šeng.
