Česká republika trpí velkým paradoxem. Na jedné straně draze dovážíme a zpracováváme spoustu surovin, hledáme potenciál obnovitelných zdrojů a hnojíme pole umělými hnojivy, na straně druhé vyvážíme na skládky odpad, obsahující suroviny recyklovatelné, energeticky využitelné či biologicky rozložitelné.
„Myslím si, že většina z nás neuvažuje o tom, jak pokračuje příběh vyhozené slupky od banánu, a ani já jsem nebyla výjimkou. Nicméně posledních pár let příběhy odpadků sleduji a jsem ráda, že se Česká republika rozhodla začít ty příběhy měnit,“ objasňuje situaci Judita Naňková, produktová manažerka týmu Inovace a specializovaných programů financování České spořitelny, zaměřující se nejen na oblast odpadového hospodářství. „Se vstupem do Evropské unie jsme se zavázali plnit různá ekologická kritéria. Proto byl v loňském roce novelizován zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, který nově ukládá, že od roku 2024 nebude možné ty slupky od banánů skládkovat, ale například je kompostovat. Změna vede k využití materiálového a energetického potenciálu odpadků, který momentálně využíváme pouze částečně, a který nám může pomoci zvýšit naši materiálovou soběstačnost,“ pokračuje Judita Naňková.
Důležitá role know-how
Zajímavých příležitostí ke změně je zde hodně, ale provést změnu zavedeného systému nebude jednoduché. Bude potřeba hledat taková řešení, která budou nejlépe využitelná v daném regionu a budou odpovídat místní infrastruktuře. I když není možné jednoduše kopírovat zavedené systémy ze zahraničí, poskytují nám tyto příklady cenné reference. „V Německu se nebáli hodně investovat a postavili velké množství spaloven komunálního odpadu. Bohužel tyto investice byly realizovány ještě před tím, než začalo obyvatelstvo více třídit odpad a nyní bojují s nedostatkem odpadu ke zpracování. U nás třídíme opravdu intenzivně, ale zase nám chybí kapacity pro zpracování vytříděného odpadu“ objasňuje Judita Naňková.
Díky chybějícím kapacitám se zde nabízí prostor právě pro banky, které mohou podpořit investice pro inovativní nakládání s odpadem. „Inovace jsou hnací silou trhu a za chvíli je budeme sledovat i v této oblasti. Pro plnohodnotnou podporu investic do projektů je ze strany banky klíčová znalost oboru a jeho specifik – legislativy, trhu, technologií a zkušeností ze zahraničí. To vše můžeme našim klientům nabídnout“
„Máme zkušenosti, které investor sám získat nemůže. Díky tomu, že tento typ projektů hodnotíme v jednom týmu, máme velký přehled o všech druzích chyb a překážek, která mohou v průběhu přípravy, realizace a fungování investice nastat. Samozřejmě, pořád jsme banka a nenahrazujeme pozici technického konzultanta nebo projektového manažera. Upozorňujeme však na rizika vyplývající ze směru, jakým se klient ubírá, a identifikujeme rizika a možnosti jejich ošetření. Stáváme se tak plnohodnotným partnerem našeho klienta,“ doplňuje Judita Naňková.
Jako cestou se ČR vydá?
Rok 2024 je zatím v nedohlednu, ale devět let na přípravu projektu, který nahradí ukládání odpadu na skládku, není tolik. Samotná příprava a dovedení takového projektu až do fáze stavebního povolení může trvat několik let. Je tedy na místě se nad touto výzvou zamýšlet již nyní, zvlášť pokud by pro financování měla být využita i investiční dotace – možnost jejich čerpání končí v roce 2020.
Dosavadní tendence ve využití směsného odpadu často směřují k energetickému využití formou přímého spalování. Efektivita toho přístupu je však závislá na složení odpadu v dané oblasti a na možnosti využití tepla, které při spalování vzniká. I mezi Prahou a Brnem, kde se dvě z našich tří spaloven nachází, jsou velké rozdíly ve výhřevnosti spalovaného odpadu.
„Můžu potvrdit, že zajímavých projektů je již nyní ve fázi příprav hodně – a nejedná se pouze o spalovny, ale i různá recyklační zařízení a třídící linky. Věřím, že se podaří nalézt způsob, jak materiálový a energetický potenciál využít zpátky v domácnostech, kde komunální odpad vzniká. Že například díky kompostu ze zmiňované banánové slupky vyroste někomu na zahradě třeba dobré rajče :-D.“
