Banka v lednu oznámila, že se rozhodla zahájit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisk nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Do ekonomiky eurozóny tak od března pumpovala asi 60 miliard eur (více než 1,6 bilionu korun) měsíčně. Program by měl trvat minimálně do září příštího roku, takže celkem by měla banka ekonomice dodat asi 1,1 bilionu eur (zhruba 30 bilionů korun).
Na dubnovém zasedání činitelé banky podle zápisu dospěli k závěru, že rizika spojená s kvantitativním uvolňováním měnové politiky byla zveličována a že v měnové politice ECB nejsou zapotřebí změny. „Členové (Výkonné rady ECB) se shodli, že je třeba klást důraz na stabilní kurz měnové politiky,“ píše se v zápisu.
Členové eurozóny musí dále reformovat
Banka v zápisu rovněž uvedla, že vlády členských zemí eurozóny musí pokročit v realizaci strukturálních reforem a uskutečnit opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí.
Kvantitativní uvolňování měnové politiky nyní podle agentury Reuters podporuje poskytování bankovních úvěrů a pomáhá v boji proti deflaci v eurozóně. Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí stoupl o 0,4 procenta proti předchozím třem měsícům. To představuje nejprudší nárůst za téměř dva roky. V dubnu se eurozóna vymanila z deflace, když spotřebitelské ceny zůstaly v meziročním srovnání beze změny po březnovém poklesu o 0,1 procenta.
