Banka rovněž snížila o čtvrt procentního bodu depozitní sazbu, která je nyní na nule. Chce tím podpořit mezibankovní trh.
Snížení základní sazby znamená, že klesnou úrokové sazby úvěrů pro banky, firmy i spotřebitele. Za tuto sazbu si půjčují banky přímo od ECB, a jejím prostřednictvím tak ECB může ovlivňovat další sazby v ekonomice. Teoreticky by nižší náklady na úvěry mohly znamenat větší zájem o půjčky a zvýšit utrácení. Někteří analytici se však domnívají, že rozhodnutí nebude mít příliš významný dopad, protože úrokové sazby jsou již nyní velmi nízké.
Banka rovněž snížila o čtvrt procentního bodu jednodenní depozitní sazbu, která je nyní na nule. To by mělo podpořit mezibankovní trh a přimět banky, aby si raději půjčovaly mezi sebou, než ukládaly své peníze u ECB. Někteří ekonomové však upozorňují, že banky si mezi sebou nechtějí nyní půjčovat kvůli nedůvěře, a ani snížení sazby neodstraní strach z toho, že se druhá strana stane nesolventní a peníze nevrátí.
ECB přistoupila ke snížení sazeb po vlně slabých statistických údajů, které naznačují, že dech ztrácí i Německo, největší evropská ekonomika, které se doposud dařilo odolávat poklesu. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnovala. Meziročně klesla o 0,1 procenta. Inflace sice nadále zůstává nad dvouprocentním cílem stanoveným ECB jako strop cenové stability, avšak v poslední době zpomaluje a banka čeká její další zpomalení, což dává prostor pro snižování sazeb.
Úrokové sazby dnes nečekaně snížila i čínská centrální banka, která se tak snaží podpořit zpomalující růst domácí ekonomiky. Britská centrální banka pak rozhodla, že do ekonomiky napumpuje dalších 50 miliard liber (1,6 bilionu korun).
