Krize pokračuje: šestým kandidátem na pomoc EU může být Slovinsko | E15.cz

Krize pokračuje: šestým kandidátem na pomoc EU může být Slovinsko

Krize pokračuje: šestým kandidátem na pomoc EU může být Slovinsko
Slovinsko
• 
ZDROJ: wikimedia.org

bru

Slovinsko je blízko žádosti o pomoc ze záchranných fondů Evropské unie. Ke dnu zemí táhnou potíže bankovního sektoru a především největší místní banky Nova Ljubljanska banka (NLB).

Lublaň dnes získala povolení Evropské komise pomoct NLB částkou 382,9 milionu eur (9,8 miliardy korun). Její náklady na správu dluhu se ale zároveň od února trvale rostou, u dluhopisů splatných v roce 2021 nyní úroky činí 6,1 procenta. Pro srovnání - Španělsko muselo za své desetileté dluhopisy krátce před oficiální žádostí o pomoc platit úrok šest procent.

„Je stále pravděpodobnější, že Slovinsko bude příští malou zemí, která požádá EU o pomoc, která bude zaměřená na bankovnictví,“ řekl agentuře Bloomberg ekonom varšavské pobočky banky BNP Paribas Michal Dybula. Podobný názor vyjádřili i další ekonomové oslovení agenturou.

Premiér země Janez Janša minulý týden na summitu EU prohlásil, že Slovinsko riskuje „řecký scénář“. V pátek dodal, že vláda hledá takové řešení situace, aby nemusela požádat o zahraniční pomoc. „Hlavní je, že jsme dokončili navýšení kapitálu NLB,“ uvedl ministr financí Janez Šušteršič. „Myslím, že to dokážeme zvládnout pomocí domácích zdrojů.“

Slovinská centrální banka ale usiluje o to, aby se rekapitalizovaly i další místní banky, které nyní závisejí na půjčkách od Evropské centrální banky. „Pokud bude krize eurozóny dále eskalovat, donutí to vládu obrátit se na Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii,“ myslí si ekonom londýnské firmy Capital Economics Willam Jackson. „Ještě nejsme tak daleko, ale zároveň to nemusí dlouho trvat,“ dodal. Podle Šuštěršiče totiž bude jen NLB celkem potřebovat 500 milionů eur.

Slovinsku, které přijalo euro v roce 2007, se od vstupu do Evropské unie . Zatímco v roce 2004 byla země nejbohatším přistupujícím státem, růst jejího hrubého domácího produktu přepočteného na počet obyvatel se od té doby zastavil a stále zůstává pod průměrem EU. Podle OECD se letos slovinská ekonomika propadne o dvě procenta.

Také veřejný dluh země roste, loni dosáhl 6,4 procenta HDP. Vláda proto letos přijala řadu úsporných opatření včetně snížení mezd státních zaměstnanců a sociálních dávek. Díky tomu ušetří 800 milionů eur ročně.

Autor: bru
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud