„Zatímco v předešlých pokusech šlo o to dokázat, že evropské bankovnictví je relativně stabilní, tentokrát by testy měly více ukázat jeho skutečný stav,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky. Celkem 128 největších bank eurozóny se podrobí ročnímu testu kvality aktiv a kapitálové přiměřenosti. Hodnocení má vycházet z norem Evropského bankovního úřadu (EBA), které jsou přísnější než globální regulační pravidla Basel III.
Vyšší požadavky na kvalitu bankovních aktiv a výši kapitálu se dotknou především bank na evropské periferii. Ačkoli tyto země hlásí meziroční propad v úvěrování ekonomiky v řádu desítek procent, utažení regulatorních podmínek může situaci dále vyhrotit. „Požadavky na kapitál mohou být výzvou pro některé menší banky, především na periferii,“ uvádí Michael Symonds z Daiwa Capital Markets. Lakmusovým papírkem významu testů může být přístup regulátorů k vládním dluhopisům v aktivech bank. „Zatímco dříve byly státní dluhy když hopisy vnímány jako nejméně riziková aktiva, která mohou banky vlastnit, během krize se některé dluhopisy staly zásadním zdrojem rizika,“ uvádí Luděk Niedermayer z Deloitte. Evropský bankovní úřad ovšem stále považuje dluhopisy evropských vlád za bezrizikové. Provázanost bank s hospodařením národních vlád přitom roste, podíl vládních dluhopisů v Itálii nebo Španělsku dosahuje deseti procent aktiv bankovního sektoru.
Realizace zátěžových testů dosáhne takového měřítka, že ji ECB nepokryje z vlastních personálních zdrojů. Do Frankfurtu se tak na rok sjede celá tisícovka bankovních expertů ze všech koutů Evropy.
