Finsko má vše, co může v současnosti chtít země v eurozóně: dluh je nízký, nezaměstnanost nízká a politický vliv země roste. Přesto je finský ekonomický nízký. Ve srovnání se sousedy Švédskem, Norskem a Dánskem, kteří euro nepřijali, Finsko stále zaostává. To vadí politikům a občanům hlavně na chudém na severu země.
Švédská ekonomika rostla o ve druhém čtvrtletí o 1,4 procenta a byla příjemným překvapením. Stabilní růst vykazuje i Dánsko a Norsko. Některé ze skandinávských měn vůči euru posílily na dvanáctiletá maxima. Stále více Finů si proto myslí, ža by jim bylo bez společné měny lépe.
Finsko, je zakládajícím členem Evropské měnové unie, která má nyní 17 členů. Jako jedena z mála zemí v eurozóně si stále udržuje nejvyšší rating. I proto Finům vadí plány na pomoc Řecku.
„Nikdo nemá rád finanční výpomoc,“ uvedl premiér v nedávném rozhovoru a jasně uvedl, že bude k finančním injekcím do eurozóny kritičtější.
Na druhou stranu Finsko zatím využilo eura správně. Přibližně 5,4 milionu Finů je nyní více než kdy předtím integrováno se zbytkem Evropy. Finsko má nebývalý přístup k trhům eurozóny a zapsalo se jako atraktivní destinace pro i, kteří chtějí nízká rizika pro své peníze.
