Vlády po celém světě během finanční krize v letech 2007 a 2008 vynaložily na záchranu bankovního sektoru astronomické částky. Cílem nových pravidel je zajistit, aby náklady spojené s krachy velkých bank nesli na svých bedrech investoři, nikoli daňoví poplatníci, napsal ekonomický list The Wall Street Journal.
FSB již dříve zveřejnila seznam 30 bank, které považuje za systémově důležité, protože jejich kolaps by měl širší dopady na světový finanční systém. Návrh FSB předpokládá, že tyto banky si do ledna 2019 vytvoří finanční rezervy v objemu minimálně 16 procent hodnoty svých rizikových aktiv, ze kterých bude možné pokrývat případné ztráty.
Na tahu jsou vlády
Během následujících tří let by se měl podíl těchto rezerv na rizikových aktivech vyšplhat na minimálně 19 procent. Banky by tak podle odhadů FSB mohly být nuceny do roku 2022 vydat cenné papíry schopné absorbovat ztráty v objemu až 1,11 bilionu eur (30 bilionů korun).
Nová pravidla budou předložena ke schválení hlavám států na summitu skupiny dvaceti největších ekonomik světa G20, který se bude příští týden konat v Turecku. „Země musí vytvořit legislativu a regulační podmínky pro využívání těchto nástrojů,“ uvedl v dopisu představitelům G20 předseda FSB Mark Carney, který je rovněž guvernérem britské centrální banky.
Skupina G20 v roce 2009 pověřila FSB vypracováním řady reforem finančního sektoru od zvýšení požadavků na kapitálové rezervy bank po omezení odměn bankéřů, píše agentura Reuters.
