Obavy z EET. Polovina podnikatelů nemá dostatek informací, čekají růst nákladů a administrativy
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Přes 90 procent podnikatelů o návratu systému EET slyšelo, o konkrétních povinnostech má ale jasno jen necelá polovina, plyne z aktuálního průzkumu.
- EET se bude vztahovat na 600 tisíc subjektů, které přijímají hotovost či platební karty.
- Kdyby stát spolu s vytvářením pravidel pomáhal firmám také v rozvoji, mohl by na daních a odvodech inkasovat mnohem víc.
Finanční správa už příští týden spouští registraci podnikatelů k nové elektronické evidenci tržeb 2.0. Přesto řada z nich podle aktuálního průzkumu společností Visa a Global Payments (GP) nemá dostatek informací a nezačala se na náběh modernizované EET připravovat. Mezi živnostníky a menšími firmami navíc panují obavy z vyšších nákladů a náročnější administrativy.
Objem dodatečných daňových příjmů pro veřejné rozpočty odhadují odborníci podobně jako ministerstvo financí na nejvýše 15 miliard korun ročně. Kdyby však byly podle nich malé podniky produktivnější, mohlo by to být až desetkrát více. Pomoci se skladovým hospodářstvím, objednávkami a řadou dalších činností jim mohou právě chytré pokladny.
Rezort financí ve spolupráci s Finanční správou naplno spustil informační kampaň k EET v září. Podrobnosti jsou na specializovaném portálu eet.gov.cz.
Polovina podnikatelů tápe
Ještě v lednu poběží EET ve zkušebním provozu, od února už startuje naostro. Přestože podle šetření přes 90 procent podnikatelů o návratu systému zrušeného před čtyřmi roky minulou vládou slyšelo, o konkrétních povinnostech plynoucích ze zákona má jasno jen necelá polovina z nich. A skoro dvě třetiny subjektů se na EET ještě nezačaly připravovat. Průzkumu se podle šéfa GP pro Českou republiku Miloše Tomana zúčastnilo pět stovek podnikatelů.
Z těch, kteří mají roční obrat do 300 tisíc korun, očekává negativní dopad znovuzavedení evidence necelých 40 procent. Cítí se nedostatečně informováni o tom, co pro ně EET bude znamenat. Optimističtější jsou majitelé firem s obratem nad milion korun. Možné komplikace a zhoršení stávající situace předpokládá pětina z nich.
Největší obavy panují z nárůstu administrativy. Po spuštění EET ho očekává téměř 45 procent dotázaných. Zvýšení nákladů na technologie a software pak předpokládá více než 30 procent subjektů, necelá třetina počítá s technickými problémy.
„EET se dotkne velkého množství podnikatelů, kteří ale nemají vlastní IT oddělení a pro které je důležité zvládnout novou povinnost jednoduše a včas,“ řekl Toman. Podle něj hraje při výběru technologií hlavní roli nejen cena, ale i snadná obsluha. Dodal, že řešením GP získají živnostníci a malé firmy stejné technologické možnosti jako velcí hráči.
GP poskytuje službu Genius ve třech verzích. Pro terminál bude první půlrok za 99 korun měsíčně, pak za 799 korun. Plná pokladní verze pro mobil Genius App bude nejprve za 49 korun, po kampani za 249 korun. Jednodušší řešení pro chytrý telefon Genius mobile pay, které ale nemá tolik pokladních funkcí, bude první půlrok zdarma, následně bude zákazník platit 149 korun.
Například konkurenční Dotykačka je v prvním roce dražší, nabízí toho ale více. Mobilní pokladna Dotykačka Platební 5,5’’ s licencí a započtenou slevou od státu ve výši pět tisíc korun vychází v prvním roce na 7 090 korun, druhý rok stojí provoz 5 100 korun. „Zákazník získá plnohodnotný pokladní systém s desítkami funkcí, platebním terminálem a tiskárnou účtenek,“ popsal ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Výnos až 15 miliard ročně
Ministerstvo financí odhaduje, že nová EET zvýší inkaso zejména z DPH o 14,4 miliardy korun ročně. Společnost PAQ Research míní, že to bude nejméně 7,6 miliardy.
Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil spočítal, že přínos pro veřejné rozpočty, tedy nejen pro stát, ale i pro obce a kraje, se bude pohybovat v rozmezí od 10 do 15 miliard korun ročně. Například v Maďarsku vzrostly po zavedení online pokladen vykázané tržby malých restaurací a hotelů o 35 procent a malých obchodů o 23 procent. „EET by ale neměla být vnímána jako řešení rozpočtových problémů,“ upozornil Navrátil s poukazem na argumentaci šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO).
Zásadní podle něj je, aby malé a střední firmy vytvářející přes polovinu přidané hodnoty české podnikové ekonomiky dokázaly růst a zvyšovat produktivitu. „Vedle nastavování pravidel pro podnikání bychom měli věnovat pozornost také vytváření podmínek, které firmám umožní rozvoj,“ dodal Navrátil. Kdyby produktivita tuzemských malých a středních podniků vzrostla o pouhých deset procent, stát by na daních a pojistných odvodech vybral podle analytika až o 100 miliard korun více oproti současnosti.
