Když nám někdo nabourá auto, počítáme s tím, že se oprava vzniklých škod zaplatí z povinného ručení viníka. Ne vždy to tak ale v praxi funguje. Usuzujeme alespoň podle stovek případů, kdy pojišťovny odmítly vyplatit plnou cenu opravy poničeného vozu. Důvodem krácení pojistného je takřka vždy amortizace, tedy korekce nákladů na materiál.
Pojišťovny se snaží argumentovat tím, že se při opravě vyměňují poškozené, ale před nehodou již opotřebované díly auta za nové a vozidlo se tak dostává do lepšího stavu než před havárií. Něco takového je ovšem v drtivé většině případů nesmysl. I když se totiž vymění starší součástka za novou, jen těžko bude mít auto větší hodnotu než před havárií.
„Pojišťovny se snaží využít neznalost klienta. Pohybují se ale na tenkém ledu. Podobné jednání je totiž v rozporu se zákonem. Myslím si, že v těchto případech by zkrátka měly hradit plnou cenu opravy,“ říká Jindřich Novák z makléřské pojišťovací společnosti Alcaton.
Výmluva na předpisy
Pro pojišťovny je přitom tento postup na denním pořádku. „V praxi se s tímto jevem setkáváme velmi často u všech pojišťoven, pokud dojde k poškození vozidla staršího šest let, které má najeto přes 110 tisíc kilometrů. Pojišťovny při likvidaci pojistné události postupují dle Znaleckého standardu č. I/2005, který slouží k oceňování motorových a přípojných vozidel a ke stanovení výše majetkové újmy, způsobené poškozením těchto vozidel,“ vysvětluje Šárka Dušková, likvidační specialistka společnosti Partners.
Advokát Jan Varga však upozorňuje na to, že Ústavní soud již v roce 2008 označil využití tohoto instrumentu za iirelevantní: „Není možné po poškozeném požadovat, aby doplácel na nehodu, pokud opravou vozu, který by jinak poškozený nemohl v důsledku zavinění jiného užívat, nedošlo ke zcela zjevnému přínosu pro poškozeného.“
Nedejte svou kůži (ani peníze) zadarmo
Pojišťovny si však z Ústavního soudu nic nedělají a trik s amortizací používají dál. Jedním z poškozených je i pan Jan, kterému na parkovišti naboural auto jiný řidič.
„Měl jsem promáčknuté plechy, zničený blatník a tlumič. Ze začátku všechno probíhalo v pohodě. Druhý řidič uznal vinu, sepsali jsme spolu záznam o dopravní nehodě a událost nahlásili jeho pojišťovně, kterou byla Kooperativa. Auto jsem pak zavezl do autorizovaného servisu, který pojišťovna na svém webu sama doporučuje. Vůbec mě nenapadlo, že by mohly nastat nějaké komplikace,“ vypráví poškozený řidič.
Když byla však oprava vozu dokončena, přišel do servisu krycí dopis od pojišťovny. V něm Kooperativa vysvětlovala, že majitel vozu musí doplatit čtvrtinu ceny nového tlumiče, kterým mechanici nahradili původní zničenou součástku. Pan Jan pojišťovně okamžitě odepsal, že se mu tento postup nelíbí a nechápe, proč by měl něco doplácet. Názor Kooperativy se ale nezměnil.
Jan Varga však zdůrazňuje, že v tomto případě je skutečná cena havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, výrazně nižší než před jeho nehodou. „V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i to, že poškozenému toto takzvané ‚zhodnocení‘ vozidla v podstatě bylo protiprávním jednáním vnuceno. V důsledku škodné události se tak dostává do situace, kdy ačkoliv na rozdíl od viníka škody si počínal v souladu s právem, je nucen vynaložit ze svého značnou částku na to, aby své vozidlo mohl vůbec používat jako před škodnou událostí. Dle našeho přesvědčení se tedy jedná o nezákonný postup pojišťovny,“ dodává advokát.
Pojišťovny hřeší na to, že se řidiči nechtějí soudit
Podobně to vypadá i u mnoha dalších řidičů, kterým se nechce do soudního sporu. Pojišťovnám se zkrátka neférový přístup často vyplácí.
Šárka Dušková z Partners navíc upozorňuje, že pojišťovnám nahrávají také nedůsledné zákony. „Na jejich straně je nejasně definovaná legislativa, která nedokáže postihnout obrovskou škálu možností poškození vozidel a s tím spojené náhrady škody podle občanského zákoníku a zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojišťovna by ale měla v každém individuálním případě srovnat majetkový stav poškozeného před vznikem škody a po provedení opravy a případnou amortizaci odečítat, pouze když provedenou opravou dojde ke zhodnocení vozidla.“
Blýská se na lepší časy?
V posledních letech se v této problematice začínají angažovat nejrůznější sdružení na ochranu práv spotřebitelů. Jedním z nich je například Kancelář pro ochranu práv poškozených, na kterou se od začátku roku 2012 obrátilo s prosbou o právní pomoc už 3602 řidičů.
„Z těchto případů už na pojišťovně vymohlo za naší pomoci své peníze 1087 občanů, jen čtyři případy nebyly u soudů úspěšné. Dalších 2515 žalob leží v tuto chvíli u soudů po celé České republice,“ říká David Bascheri, vedoucí právního oddělení kanceláře, který připomíná, že poškození řidiči můžou podle zákona své peníze vymáhat soudní cestou až čtyři roky zpětně.
Nebojte se jít k soudu
Bez hrozby soudní pří tedy bohužel u pojišťovny příliš nepochodíte. Některé pojišťovny sice nakonec couvnou už na základě předžalobní upomínky, často ale celý spor doputuje až k soudu. „Jednotlivec bojuje s velkou společností, a proto se přirozeně bojí pouštět do soudního sporu. Nicméně ve většině případů je řešení soudní cestou jedinou možností, jak se poškozený domůže úhrady opravy vozidla v plné výši,“ uzavírá Jan Varga.
Češi jsou prý nejlepšími řidiči ve střední a východní Evropě
10 věcí, za které nikdy neplaťte plnou cenu
