Řecký fond HSFS je financovaný ze záchranného balíčku zahraničních věřitelů a jeho úkolem je rekapitalizace bankovního sektoru. Řecké banky se totiž kvůli krizi dostaly do vážných finančních problémů. Rostoucí politické napětí a obavy z odchodu Řecka z eurozóny přiměly mnoho střadatelů vybrat své vklady u bank, což zhoršilo jejich likviditu.
„Ministr Varufakis chápe, že manažerské pozice s tak vysokou odpovědností musejí být odpovídajícím způsobem placeny, ale platy v HFSF jsou provokací v době, kdy se Řekům snižují platy v soukromém i veřejném sektoru,“ uvedlo ministerstvo. Škrty prý znamenají úsporu přes 300 tisíc eur ročně.
Se snížením mezd ovšem musejí souhlasit mezinárodní věřitelé Řecka, kteří fond financují. Varufakis však uvedl, že neočekává žádné námitky.
Pro ilustraci, roční plat generálního ředitele HSFS je v současné době stanoven na 215 tisíc eur, předseda rady fondu má pak 175 tisíc eur ročně.
| Na pokraji bankrotu |
|---|
| Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek. |
