Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od loňského června. Pro ponechání sazby hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu, uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Analytici toto rozhodnutí očekávali a upozorňovali, že vývoj inflace v únoru odpovídal prognóze ČNB a kurz koruny byl silnější než prognóza očekávala. Bankovní rada proto podle nich neměla důvod na současné strategii nic měnit.
„Nynější cyklus zvyšování úrokových sazeb nicméně již ČNB podle všeho završila a i z důvodu vývoje posledních týdnů, zejména tedy v důsledku pádů a otřesů bank v euroamerickém prostoru a jeho důsledků, teď naopak narůstá pravděpodobnost dřívějšího zahájení debaty o úvodním snížení základní úrokové sazby ČNB,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Na svém příštím jednání na počátku května rada zváží, zda sazby ponechat na současné výši, nebo je zvednout,“ doplnil guvernér ČNB Aleš Michl.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
VIDEO: E15 Cast s bývalými guvernéry ČNB Jiřím Rusnokem a Miroslavem Singerem
