Proti předchozímu čtvrtletí se počet nezaměstnaných snížil o 8400, meziročně potom o 25 100. Pokles celkové nezaměstnanosti se projevil i absolutním poklesem počtu nezaměstnaných déle než jeden rok. Oproti minulému roku se jejich počet snížil o 15 900 na 144 tisíc lidí. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných dosáhl 42,6 procenta.
Podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci, a to 2,8 procenta, a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou s podílem 4,8 procenta. Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině lidí se základním vzděláním, a to 24,3 procenta, nadprůměrná je i v početné skupině lidí se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených, u nichž činila 7,3 procenta.
ČSÚ zjišťoval údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky šetření pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Jejich počet činil 184 700, což je o 11 200 více než ve stejném období roku 2010. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání.
Celková zaměstnanost se v posledním čtvrtletí loňského roku snížila proti stejnému období roku 2010 o 3300 na cca 4,92 milionu lidí. Míra zaměstnanosti ovšem meziročně vzrostla o 0,6 procentního bodu a dosáhla 66,1 procenta. Disproporce mezi poklesem počtu zaměstnaných a rostoucí mírou zaměstnanosti je přitom dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do důchodu.
ČSÚ vychází ve svém šetření z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). To se promítlo do rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti a míry registrované nezaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Tendence obou měr však byly podobné, míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 4. čtvrtletí 2011 hodnoty 8,1 procenta, tj. o 0,6 procentního bodu méně než před rokem.
