Za první tři měsíce, kdy mohou firmy v rámci kurzarbeitu čerpat podporu na dorovnání části mzdy a školení zaměstnanců, podalo žádost jen 12 společností pro 398 pracovníků. Stát jim vyplatí necelých osm milionů korun. „Vzhledem k nastaveným podmínkám jsme takový vývoj očekávali. Zvýšený zájem se dá čekat od začátku příštího roku,“ tvrdí Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, které program vypsalo.
I když je růst počtu nezaměstnaných na konci každého roku běžný kvůli konci sezonních prací v zemědělství a stavebnictví, tentokrát to vypadá, že už téměř roční recese obrátila dosavadní trend poklesu nezaměstnanosti. O snižování stavů začínají uvažovat i průmyslové podniky. Ty se přitom dosud dalšímu propouštění poměrně bránily.
„Chtěly si udržet kmenové zaměstnance i za cenu snížení produktivity. To kontrastuje s přístupem v roce 2009, kdy se propouštělo ve velkém, což se následně mnoha podnikům vymstilo,“ tvrdí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Opatrnost firem sama o sobě stačí k tomu, aby míra nezaměstnanosti i příští rok mírně rostla. Podle některých odhadů stoupne na 9,1 procenta.
Aby začaly počty lidí bez práce klesat, musela by domácí ekonomika růst minimálně o dvě procenta za rok. To se dá čekat nejdřív v roce 2014, shodují se oslovení ekonomové.
Podstatné bude, aby hospodářství rostlo rychleji, než se zvyšuje jeho teoretická optimální výkonnost. Teprve pak se zacelí takzvaná produkční mezera, kdy ekonomika produkuje méně, než by mohla. Růst tohoto potenciálního produktu se už tři roky pohybuje podle ministerstva financí pod procentem ročně. Proto už reálný dvouprocentní růst může nezaměstnanost snížit. Optimisté hovoří o roce 2014, někteří ekonomové ale až o roce 2016.
„Bude záležet i na tom, které sektory by růst ekonomiky táhly. Například v průmyslu lze snáze zvyšovat produktivitu investicemi bez nároku na více pracovních sil než ve službách či stavebnictví,“ Universal 24,8 dodává Sobíšek. Výraznější pokles míry nezaměstnanosti k úrovni kolem šesti procent ovšem bude trvat dlouho. Michal Brožka, hlavní ekonom Raiffeisenbank, dokonce hovoří až o deseti letech.
Nezaměstnanost: Optimistický není výhled ani na celý příští rok
