Čtyřmiliardový stroj se rozjede po čtyřiceti letech poprvé bez svého dlouholetého šéfa Bernieho Ecclestonea.
Šampionát, který převzala nová společnost Liberty Media, bude mít letos dvacet závodů. Chybět ale znovu bude závod v Německu, protože se pořadatelé nedohodli na ceně. Ekonomické problémy hlásil také okruh Interlagos, i proto byla Velká cena Brazílie do kalendáře zařazena pouze provizorně. Závod se tam nakonec zřejmě uskuteční. Jihoamerická země ale není jediná s finančními problémy, má je více okruhů především kvůli vysokým poplatkům.
Například pořadatelé Velké ceny USA na okruhu v Austinu museli za desetiletý kontrakt zaplatit 690 milionů dolarů, australská Grand Prix stála dokonce 760 milionů dolarů na deset let. Pořadatelé jsou tak závislí na počtu návštěvníků. Podle agentury Bloomberg je velká cena schopná vygenerovat přes půl miliardy dolarů jen z útrat diváků, kam spadají také náklady na vstupné, ubytování, stravu a podobně. Tak jako se s finančními problémy potýkají někteří organizátoři, podobně to mají i jednotlivé stáje.
Nejvyšší rozpočet – přesahující 400 milionů dolarů – má tradičně Ferrari, které již dlouhá léta marně čeká na mistrovský titul. Image značky stále ale přitahuje fanoušky i sponzory. Na opačné straně finančních možností pak stojí malé stáje, jako je třeba Force India s ročním rozpočtem kolem 120 milionů dolarů.
I přesto, pokud se všechny dílky skládačky sečtou, je na samém vrcholu formule 1 jako celek, jejíž současný majitel se může těšit na obrovské zisky. Průměrná sledovanost jedné sezony dosahuje půl miliardy diváků, což generuje příjmy jak od sponzorů, tak z televizních práv. Celkem formule 1 za jednu sezonu vydělá přes čtyři miliardy dolarů.
