Tři patra plná obchodů a kaváren ročně navštíví 15 milionů lidí, kteří si mohou vybrat zboží světových značek jako Burberry, Calvin Klein, Gucci či Louis Vuitton. A koho bohatá nabídka cizího zboží omrzí, zamíří třeba do lahůdkářství, které vedle obligátního kaviáru, vodky a šampusu nabízí i sovětskou klasiku - točenou limonádu hruškové vůně.
Během 120 let zažil GUM mnohé, dokonce jen těsně unikl zničení. Při svém otevření neměl dům, postavený po vzoru pařížských a milánských obchodních galerií, v carském Rusku obdobu - a svou velikostí ani jinde v Evropě. Po bolševické revoluci byla ale budova vyhlášená luxusem uzavřena a přes 30 let byl její další osud na vážkách. Uvažovalo se třeba o tom, že se změní v byty pro hodnostáře, několikrát se na nejvyšší úrovní rozhodlo, že se dům na Rudém náměstí strhne.
Po smrti Josifa Stalina v březnu 1953 ale bylo všechno jinak. Obchodní dům byl v rekordní době opět zařízen a 24. prosince 1953 po letech otevřel. GUM tehdy zase našel dávný lesk a stal se oblíbeným cílem procházek Moskvanů, ale také místem, kde se stály dlouhé fronty na nedostatkové zboží - západní kosmetiku, jugoslávské boty nebo východoněmecké prádlo nebo indický čaj.
„Dalo se tu sehnat to, co jinde nebylo. Dokonce zboží, které jinde v Sovětském svazu neznali ani podle názvu,“ vzpomíná Jelena Titovová, která je prodavačkou v místním lahůdkářství.
Po rozpadu Sovětského svazu se tu zase stály fronty. Tentokráte ale při otevření prvních západních butiků Yves Rocher či Galeries Lafayette. Ty ale byly mezitím z moskevského obchodního domu vytlačeny prestižnějšími firmami.
